Malá Morávka - turbíny Müllerovy papírny
Turistické cíle • Technické zajímavosti • Technická památka
Než do hor vtrhli výletníci, turisté a lyžaři, obyvatelstvo se povětšinou zabývalo prozaičtějšími činnostmi než hoteliérství či vlekařství. Než nastoupila masivní industrializace vykonávali obyvatelé i jiné práce, které se v podhůří nabízely z místních zdrojů. Prvními osadníky hor byli často horníci, kteří objevovali rudné žíly. Mimo nich se v horách uživili i různí dřevorubci, uhlíři (tavení kovů) apod. Zemědělství v masivnější podobě se tu moc neuchytilo, spíše pastevectví na loukách.
Postupně přibývala i drobná řemeslná výroba a časem nějaké manufaktury. Než byla rozvinutá moderní energetická soustava, museli si zdejší výrobci vypomoci místními zdroji. Od počátku byla masivně využívaná vodní energie, která v horách díky množstvím pramenů a spádu vody se sama nabízela.
Není tedy divu, že v podhůří často narážíme na pozůstatky různých hamrů, mlýnů či vodních pil. Manufakturní, či později maloprůmyslová výroba se utěšeně rozrůstala i v dnešní Malé Morávce a jejím okolí. Dnes tato činnost z velké části upadla v zapomnění, větším pozůstatkem průmyslu je dnes spíš objekt kovárny, dnes společnost Ferrum Form, drtivá většina obyvatel je dnes nějakým způsobem zapojena do cestovního ruchu.
Vzpomínkou na řemeslnou a průmyslovou činnost je naučná stezka po vodních dílech v Malé Morávce. Na naučných tabulích porůznu na území obce i přilehlého Karlova můžeme najít letecké mapky se stručným zákresem a popisem, co že se v blízkosti nacházelo. Asi nejzajímavější volně dostupný a zachovaný relikt průmyslové činnosti jsou části konstrukce turbín Haag a Jonval.
Najdeme ji v upraveném přístřešku – odpočívadle u křižovatky u hostince Na Rychtě (odbočka do Karlova). Turbína sloužila zdejší papírně, která vznikla v 70. letech 19. století na místě bývalého řeznictví (dnes za penzionem Pohoda, přes cestu). Objekt sloužil jako brusírna dřeva (na celulózu), turbína jako zdroj energie. Turbínu poháněla voda z Bělokamenného potoka přivedená 330 m dlouhým zatrubněným náhonem, 200 m dlouhý odpad ústil u soutoku potoka s Moravicí. Energii vyráběly dvě turbíny, typ Haag druhá Jonval. Výkon turbín dosahoval asi 6 kW.
Provozy papírny nebyl jen v Malé Morávce ale i v přilehlém Karlově. Výrobky tzv, červené papírny měly prý skvělou kvalitu. Papírna patřila opavským podnikatelům Müllerům, po 2. světové válce a odsunu Němců provoz zanikl, část továrny zanikla, zanikl i nedaleký moučný mlýn (používal stejný náhon). V 80. letech 20. století byly snahy obnovit činnost turbín (neúspěšně), v roce 2009 byly turbíny vyzvednuty a jejich části vystaveny jako zajímavý důkaz na průmyslovou činnost pod nejvyššími horami této části Horního Slezska (Malá Morávka je už ve Slezsku).