Malebná vesnička Světec s krásným zámkem,farou a s kostelem sv.Jakuba

Malebná vesnička Světec s krásným zámkem,farou a kostelem sv.Jakuba staršího.

Už dávno mě lákalo podívat se do obce Světec a prohlédnout si zámek,který sice byl jako zámek již nefunkční,je v něm obecní úřad,ale jeho rozloha a starý park okolo něj sice zdevastovaný,ale s letitými stromy mě nedával dlouho klidu.Obec jako taková pocházela již z r.1209,její název se měnil,původně Swetiz,a pak během dalšího století bylo názvů ještě několik ,ale nakonec se zastavilo na názvu Světec,jehož jméno vzniklo podle A.Profouse z termínu světec – svatý.

Historie této obce byla spjata se založením kláštera kanovnic Božího hrobu ve Světci, kde byl jediný konvent ženské větve řádu Křižovníků s červeným křížem.Tento konvent vznikl kolem r.1227.Tato obec měla původně až do poloviny 18.století zemědělský charakter. Po té po objevení uhelných zdrojů na arcibiskupských statcích nastal zvrat. Byla otevřena šachta a pak další a další. V r.1850 došlo ke zrušení vrchnostenské správy a vytvořila se po té politická obec. Zemědělství začalo upadat po otevření šachet a tím přešla obec na průmyslový charakter.Tím se také navýšil i počet obyvatel ve Světci. V r.1918,kdy vznikla Československá republika byl zkonfiskován arcibiskupský velkostatek – pozemky,kde se nacházely již doly ty byly již odprodány předchozími arcibiskupskými majiteli panství.

Později zasáhla obec Světec hospodářská krize tím,že doly propouštěly….V r.1938 připadl Světec i s okolními obcemi k říši, neboť byla vytvořena sudetská župa. Němci pak zřídili v okolí Světce v r.1943 zajatecký tábor.

Tím se dostávám ke konci o historii obce Světec – neboť osvobozením naší republiky nastal nejen ve Světci ale i jinde jiný vývoj….

A tak abych se vrátila k mému vyprávění jsem snad až po 2 letech mojí touhy se sem rozhodla podívat a konečně se vypravit a to jsem udělala moc dobře.Když jsem dojela na vlakové nádraží obce Světec,vykoukly na mě hned věže rozvodny elektrárny Ledvic – Chotějovice.No,nic pěkného na pohled,to si zajisté umíte představit,že takovéhle stavby přírodu rozhodně nekrášlí,navíc když jsem ještě po silnici vyšlápla dál směrem k mému cíli a natrefila na další kovové sloupy s drátama,které stály jako vojáci v řadě vedle sebe…..No,po staru se žít nedá a tak i tahle nelíbivá stavba a její další navazující konstrukce nám zpříjemňují život, i když se nám jejich vzhled nelíbí…., co dělat….

A tak jsem šlapala po asfaltové silnici k svému cíli a doufala že už na nic takového nenarazím.Stalo se! Pomalu jsem došla k mostu přes Bílinu,kde na jeho levé straně byla již značně stará alej stromů,a jakých jsem nedovedla posoudit,neboť zeleň ještě neobráží a já zas nejsem takový znalec,abych jen podle kmenů a větví to uměla posoudit.Ale až obrostou listím,bude ta alej jako tunel,neboť větve se vzájemně skoro dotýkají a jít tam tak večer a sama, to bych se vskutku bála. Musela být již značně stará ale byla Krásná a vedle ní tekoucí řeka – no řeknu Vám,bylo to kouzelné místečko,kde jsem se zastavila a pokoukala,nafotila a pokračovala dál ke svému cíli. Neustále jsem se rozhlížela okolím,tu jsem viděla rodinku bříz jak vyráží ve skupince a zkrášluje svojí bělobou kmenů okolí,tu zas o kousek dál se probarvovaly keře,no zkrátka jaro se hlásí s velkou vervou ke své vládě…..Jaro já mám ze všech období stejně nejraději…co různost barev vyráží jak na stromech,různých keřích,tak na lukách,květy se derou zpod země,začíná se šířit všude okolím různá vůně jak země,tak zeleně a květů,je to nádhera. Někdo má rád podzim,já moc ne,jen to barevné listí,které začne ukazovat svoje barvičky,je pro mě to Krásné,nic víc.Začíná zima…….ráno déle tma,večer zase dříve a zima a zima…….holé stromy,všechno jakoby ztratilo svoji krásu. Ale jaro? To je o něčem jiném!

A tak jak jsem šla,snažila jsem se očima proniknout do dálky,zda-li již neuvidím věže kostela Jakuba staršího,neboť ty jsou dominantou celé obce. Ano,viděla jsem,je ale docela malinké a tak jsem byla spokojena,že budu mít možnost je vidět zblízka na vlastní oči a nejen to….a tak jsem pokračovala v cestě a došla ke křižovatce a tam jsem již z ní krásně viděla můj cíl. Dominantní věže Světeckého kostela a nejen je,ale i prokukovaly zdi zámku.

Křižovatka,kterou jsem přešla po silnici dál vede do Světce, kam jsem se ubírala a dál pak do Rtyně nad Bílinou, vlevo byl směr na Teplice,doprava zas na Bílinu a nazpátek,odkud jsem přišla z nádraží zas do Ledvic a do Duchcova.

U křižovatky byla již vidět schátralá zeď Zámeckého parku se vzrostlými a zřejmě dost starými stromy a to směrem na Teplice. Směrem,kterým jsem šla já,byla zase řada taky již značně starých topolů. Z druhé strany silnice jsem se dočetla podle tabule že jsem již skutečně ve Světci. A řehtání koně moji hlavu zas nasměrovalo obráceným směrem…. V parku se totiž proháněla na kobylce nějaká jezdkyně a mířila na silnici k místu, kudy jsem šla já,tak jsem se ptala cože se jí to nelíbí….jezdkyně mě řekla že její hřebeček zůstal ve stáji a tak je nespokojená….bylo jí 18 let… ještě jsem stačila vyzvědět,než odcválala jiným směrem,než kterým jsem se vydala já. Bylo to pro mě hezké povyražení.

No a mě již vítala velká informační tabule obce Světec s r.založení 1209. Stoupala jsem do malebného Návrší po širokých,dobře procházejících schodech,návrší,ale to vlastně nebylo,bylo to náměstí,což jsem se dočetla až později na krajním domě a sice náměstí Vojtěcha Preissiga, rodáka, malíře a grafika,který byl umučen v r.1944 v Dachau v 71 letech. Náměstí bylo veliké,rozlehlé v mírném kopečku,upravené,krásné a malebné. Nalevo stál velký kostel sv.Jakuba staršího,vedle něj hned Krásná opravená fara s nádhernou bránou a mezi ní a kostelem byl průchod k zámku. Před kostelem stála socha sv.Jana Napomuckého, za farou pak Památník obětem 1.světové války a úplně na Návrší socha s Pietou. Postála jsem a nemohla jsem odtrhnout oči od tolikeré krásy,co mě střed obce nabízel,to bylo vskutku pohlazení po duši po tom příjezdu na nádraží,kdy se mě hned na uvítanou ukázaly věže elektrárny a posléze zase několik kusů kovových stožárů s navazujícími dráty,které opravdu nelahodí oku.

Skutečně obec Světec je Krásná a obyvatelé mohou být na ni hrdi.

Ale já jsem ještě neskončila svoji prohlídku a tak jsem prošla mezi farou a kostelem k zámeckému areálu,kde mě přivítala zase vstupní brána a pohled na zámeckou budovu ,který byl úžasný. Zámek se skvěl ve žlutobílé barvě,krásný,jak kdyby byl znovu postavený.

Chvíli jsem stála a jen se dívala. Pak jsem pomalu procházela okolo celé budovy a před hlavním vchodem do zámku,který je dnes obecním úřadem jsem si přečetla Pamětní tabuli o zdejším rodáku – malíři a grafiku Vojtěchu Preissigovi, po němž bylo pojmenováno náměstí ve Světci. Musím ještě dodat,že jsem viděla na faře z druhé strany upozornění, že se tam nachází galerie tohoto umělce,ale v dobu,ve kterou jsem já toto místo navštívila bych neuspěla,bylo zavřeno. Jen ve všední den,kdy jsou úřední hodiny je zřejmě galerie k nahlédnutí,byla to pro mě škoda že jsem si vyjela zrovna o víkendu.

Taky jsem se ještě podívala za druhou zámeckou bránu do starého parku,kde hned za branou stál stařeček strom – ale dosud mohutný a tak by mě zajímalo kolika to let se asi dožil. Kdyby tak mohl mluvit,jistě by mě to řekl. Ale takhle se toho mohu jen dohadovat ale jak jsem již výše podotkla nejsem odborník,takže jeho léta určit neumím.Byl ale krásný,moc se mě líbil a tak jsem si ho vyfotila.A že jsem nefotila jenom tento strom,ale všechny krásy obce Světce je na „bíledni“.

No a já jsem se otočila zpátečním směrem,co jsem chtěla, to jsem si prohlédla a musím podotknout,že již tak dlouho jsem nebyla spokojená s návštěvou obce,jako tentokráte.Vždyť je to malá obec,má necelých 1.000 obyvatel a vše je tady jako když mávneš kouzelným proutkem a člověk se ocitne jako v pohádkovém světě. Je to skutečně skvost!

Takže ač nerada, i když jsem ještě trošku času měla k odjezdu vlaku,ale pomalu jsem se loučila s touto Krásnou obcí a šla zase směrem k vlaku.Tentokrát jsem si vybrala jinou cestu,neboť když jsem přijela a ptala se kudy se dostanu do obce,tak mě zaměstnanec dráhy nasměroval přes koleje a že jich tam bylo dost – ale prý nic zrovna nejede a budu to mít blíž.Tentokrát jsem šla oficiální cestou,ale ouha – ukázal se přede mnou tunel a to docela úzký a jezdilo jedno auto za druhým…..takže jsem musela chvíli čekat než přejedou ode mě na druhou stranu,ale jak přejeli zase se ukázala další auta z obrácené strany…., no a konečně bylo prázdno,tak jsem rychle nemeškala a v duchu se modlila ať naproti mně nic nejede a já v pořádku vyjdu z tunelu ven.Určitě tu při stavbě tunelu nepočítali,že tu budou chodit i chodci……taky bych se nedivila kdyby tu někdo přišel o život. No a vyšla jsem ven na světlo a už se asi tak 20 metrů přede mnou ukazovala budova nádraží i s ukazatelem do Chotějovic k její rozvodně a pobočce Ledvic.

Zamířila jsem před nádraží a sedla na lavičku a vyčkávala svého vlaku do Teplic.

Zážitek jsem měla úžasný,navíc počasí úplně suprové,vždyť v březnu chodit v triku s krátkým rukávem to se jen tak nestává…..A každému bych doporučila,kdo se v tato místa podívá,aby tuto obec navštívil a pokochal se jejími krásami….nebude litovat!