Mariánský chrám v městyse Křtiny

Oblast Moravského krasu si většina lidí spojuje s podzemními krásami. Bylo by však velkou škodou opomíjet také nádherná díla, která nevytvořila příroda, nýbrž člověk. Třeba městys Křtiny, který se nachází na horním okraji krasového Josefovského údolí, asi 15 kilometrů severovýchodně od Brna. Jedná se totiž o jedno z našich nejstarších poutních míst. Podle pověsti prováděli křty ve zdejším údolí Cyril a Metoděj i jejich žáci. Odtud také patrně pochází starobylý název: Vallis baptismi - údolí křtu.

Historie Křtin je spjata s řádem premonstrátů. Na počátku 13. století (patrně roku 1210) se do tohoto nádherného údolí vypravili premonstráti z opatství v Zábrdovicích u Brna, aby tu vybudovali menší panenský Klášter vedle již existujícího kostela. Následující doba moc místu nepřála, jelikož Klášter byl nejprve vyloupen při vpádu Tatarů na Moravu roku 1241 a na úplném zániku kláštera (uváděn rok 1423) se následně podíleli husité, kteří ho do základů vypálili a rozbořili. Poškozen byl také místní kostel a údajně došlo i k vyvraždění řeholnic ukrytých v klášteře. Pouze třem z nich se podařilo zachránit si život útěkem hustými lesy do zábrdovického kláštera. Výše uvedené uvádí ve svém díle "Valis baptismi alias Kiriteinensis…" zábrdovický mnich Martin Alexandr Vigsius (rok 1663). Podle odborníků je však nepravděpodobné, že by se jednalo o ženský Klášter. Většina písemných listin se ale ztratila nebo byla zničena za Tatarů, husitů, v době stavovského povstání, za Švédů nebo za panování Josefa II. Do dnešních dnů se zatím nepodařilo objevit jedinou zprávu z tohoto období, které tudíž stále halí rouška tajemství a tak patrně až budoucnost ukáže, jak to bylo doopravdy.

O tom, že Křtiny měly velký význam pro zábrdovické premonstráty, svědčí skutečnost, že zde vystavěli někdy v 15. století druhý kostel nazývaný "německý", jelikož se v něm konaly bohoslužby pro německy mluvící poutníky. Větší oblibě se však u poutníků těšil prostý vesnický kostelík v románském stylu, o němž se dobové prameny poprvé zmiňují roku 1299. Bohužel o vzniku či fungování kostelů moc zpráv neexistuje.

Z Křtin se postupně stalo věhlasné poutní místo a premonstráti byli nuceni zabývat se otázkou jeho dalšího stavebního rozvoje. Chyběly však finance a tak nebýt boskovické paní Zuzany Kateřiny Liborie z Dietrichsteina, rozené ze Zástřizl, pravděpodobně by oba původní křtinské kostely zůstaly zachovány do dnešních dnů. Zbožná šlechtična měla ke Křtinám silný náboženský vztah a učinila rozhodnutí, které se nesmazatelně zapsalo do historie tohoto poutního místa. Roku 1690 uzavřela s opatem zábrdovického kláštera Maxmiliánem Pfendlerem z Lossbergu bohatou fundaci, v níž věnovala Klášteru svůj statek Jesenec u Konice, který měl být po její smrti použit k financování výstavby nových kostelů ve Křtinách a v Jesenci.

Projekt byl od počátku rozložen do několika etap. Nejprve (okolo roku 1712) bylo započato se stavbou nové rezidence. Následovalo rozboření původního německého kostela a výstavba nové kaple sv. Anny, jež byla zahájena v roce 1718. Základní kámen k současnému chrám Panny Marie byl položen o 10 let později, roku 1728. Český kostel zůstával však stále zachován, jelikož ukrýval poklad nejcennější, uctívanou sochu Panny Marie. Až, když roku 1733, našli premonstráti pro tuto slavnou sochu nové důstojné místo v nově dostavěné kapli sv. Anny, ustoupil další výstavbě.

Mohutnou centrální stavbu křížového půdorysu s monumentální kupolí a věží nad průčelím vystavěl František Ritz z Brna. Autorem projektu byl geniální barokní architekt Jan Blažej Santini – Aichel. Podle původního plánu měl být objekt ještě o něco větší. Santini totiž navrhl symetricky nalevo i napravo od hlavního chrámu ambity a dvě vysoké kaple, z nichž byla z finančních důvodů postavena pouze pravá část (pravý ambit s kaplí). V roce 1750 byl chrám dokončen, přičemž Santini se toho již nedožil. Pro jisté napětí mezi premonstráty a olomouckými biskupy nebyl chrám Panny Marie po dlouhou dobu konsekrován (vysvěcen). K této slavnostní události došlo až 21. dubna 1771 olomouckým světícím biskupem Františkem Matějem Chorinským. Stalo se tak 43 roků po zahájení jeho výstavby a skoro šest desetiletí od počátku realizace celého projektu.

Jsou místa, která mne přitahují silou magnetu. Jedním z nich jsou právě Křtiny. Jestliže člověk podlehne a nechá se vtáhnout dovnitř, určitě nebude litovat. Chrám je dlouhý 55 metrů a široký 37 metrů. Centrální dispozice kostela je situována na půdorysu řeckého kříže vetknutého do soustředných kružnic (mělo by se jednat o největší Santiniho stavbu vystavěnou na půdorysu řeckého kříže). Také u této Santiniho stavby hraje důležitou roli světlo a jeho průchod prostorem. Proto tuto rozlehlou stavbu osvětluje přes 30 oken. Monumentalitu vnitřního prostoru vytváří centrální kopule čnící do výše přes třicet metrů, kterou vyzdobil krásnými stropními freskami Jan Jiří Etgens. Malby světců, hemžení bytostí, obraz nebe i pekla. To vše i mnohem více lze spatřit při pohledu do polokulové klenby chrámu. Přilehlá kostelní věž vyrostla až do výšky 73 metrů. Součástí poutního chrámu je i nevelký ambit (krytá okružní chodba) s dvorkem uprostřed. V ambitu je krásná barokní kaple nesoucí jméno sv. Anny. Zdi ambitu i kaple jsou ozdobeny množstvím obrazů.

Toto velkolepé dílo, které naplňuje odkaz paní Zuzany z Dietrichsteina a k němuž každý rok míří tisíce poutníků, je označováno za nejkrásnější barokní církevní stavbu v českých zemích. Impozantním chrámový komplex, dokonale zasazený do půvabné okolní krajiny, patří k nejmonumentálnějším a umělecky nejhodnotnějším stavbám svého druhu. Mariánský chrám Křtiny je nejen dominantou proslulého poutního místa, ale je také nazýván perlou Moravy. Kostel je zasvěcen Panně Marii. Její socha, která byla podle pověsti nalezena za silné bouře v nedalekém lesíku (patrně roku 1210), je nyní umístěna na volně stojícím hlavním chrámovém oltáři, který je obklopený zajímavou sloupovou architekturou. Patrně tedy tato soška by měla být středobodem kostela, ale i přesto člověk trochu tápe, zda to není zajímavé světlo a paprsky slunce procházející dovnitř pečlivě umístěnými okny či úžasná barokní výzdoba.

S objektem sousedí bývalé proboštství, které bylo koncipováno jako zámecká budova. Dnes se jedná o účelové zařízení Mendelovy univerzity v Brně a po rekonstrukci v letech 1994 – 2012 slouží výuce posluchačů, odborné činnosti pedagogů MENDELU, ostatním vysokým školám a institucím, odborné i laické veřejnosti, obyvatelům městyse Křtiny i jeho návštěvníkům.

S účinností od 1. července 2008 byl prohlášen poutní chrám ve Křtinách Národní kulturní památkou. Prohlídka kostela je možná každý den od 7. hodiny do západu slunce. Zvonkohra (patrně největší ve střední Evropě) na nádvoří kostela hraje v sobotu v 18 hod 6 minut a v neděli ve 12 hodin 6 minut. Na přesnou dobu konání poutí je dobré se podívat na internet.

Mariánský chrám v městyse Křtiny na mapě