Maršíkov – kostel Archanděla Michaela

Je vlastně paradox, že za lidovými dřevěnými stavbami na severní Moravě se jezdí spíš na Valaško, tedy skoro kamkoliv někde od Zlína (raději Vizovic až po Kopřivnici). Je fakt, že tam je těch dřevěných staveb víc než dost. Ale tu nejstarší musíme hledat trošku jinde, víc na západě pod Jeseníky v Maršíkově.

Zdejší kostel zasvěcený Archandělu Michaelu je považován za nejstarší lidovou dřevěnou stavbu severní Moravy.

Stavba je datována rokem 1609, ale z části ji můžeme považovat ještě za starší, tedy co se týče materiálu. Ke konstrukci byl totiž použit i materiál z blízkých Velkých Losin, kde tehdy stavěli nový, již zděný kostel, místo původního dřevěného.

I v Maršíkově stál před tím jiný kostel, zřejmě rovněž dřevěný, ale již zchátralý. To že se tedy boural losinský se celkem hodilo. Vlastně vše proběhlo celkem rychle, během roku se starý kostel poroučel k zemi a vzápětí byl vystavěn nový.

Původně byl kostel vysvěcen jako evangelický (luteránský), po Bílé hoře v rámci rekatolizace připadl pod správu losinské fary a změnil se na katolickou svatyni.

Založení stavby v roce 1609 ještě spadalo do období vlivu renesance, v dalším období přišly úpravy. Hlavní loď kostela má obdélníkový půdorys o rozměru 11,5 x 14 m, na ni navazuje mírně ustupující presbytář o hloubce 6 m s polygonálním závěrem. Vnější podoba kostela se příliš nezměnila, změnou bylo jen cibulové zakončení vížky z r. 1757. Do té doby měla věžička zřejmě jednoduchý jehlanová tvar, např. jako v nedaleké Žárové.

Více změn nastalo v interiéru. Loď kostela má plochý strop s kazetovou výzdobou, strop kněžiště je napodobeninou valené klenby. Stěny kostela jsou obložena prkny s renesančními ornamenty, presbytář i nepravá klenba je vyzdoben mělkými kazetami, napodobující klenbu nového losinského kostela.

V kostele jsou tři oltáře, ten hlavní s Archandělem Michaelem je rokokový, obraz je od významného malíře té doby, Ignáce Raaba (1782). Boční oltáře jsou věnovány Panně Marii a sv. Janu Nepomuckému. Z další výbavy stojí jistě za zmínku obraz Sv. Trojice (1717) a původní oltářní obraz z r. 1670. Rokoková je kazatelna, barokní varhany z r. 1776 byl opraveny v Krnově r. 1973, vyměněny musely být jen 3 píšťaly. Na barokních lavicích můžeme objevit zbytky štítků se jmény původních farníků. Na věžičce je původní gotický zvon neznámého stáří.

V kostel byla krásná křtitelnice z r. 1615, na tu i sošku Piety z 18. se zájemci musí jet podívat do muzea v Šumperku.

Za zmínku stojí i dlažba kostela, ne snad svou výzdobou, ale materiálem. Tím je krupník, který má poblíž dvě naleziště, u Sobotína a Vernířovic. Přeměněná hornina mastkového typu se v regionu používala jako stavební materiál, ale i jako součást vyzdívky železných pecí, kterých tou dobou bylo v podhůří Hrubého Jeseníku poměrně dost.

Kostel se k církevním účelům používá výjimečně (pouť v červnu), ale poslouží i jako koncertní síň. Možnost prohlídky podle pokynů u vstupu do kostela (nebo IC Velké Losiny).

Zajímavé je zasvěcení kostela. Archanděl Michael (Mika´ll, Mikal) je postava z Apokalypsy a je líčen jako pokořitel Antikrista – draka. Anděl je znám i ve Starém zákoně (kniha Daniel) a zmiňuje se o něm i Korán.

Archanděl Michael je vlastně nebeským protějškem sv. Jiří, někdy je spojován přímo s Kristem (těch funkcí má víc). Často bývá jmenován jako svatý, ačkoliv andělé by měli být svatí jaksi z podstaty.