Masarykovo nádraží
Turistické cíle • Památky a muzea • Dům, budova
Masarykovo nádraží je nejstarším pražským nádražím. Místo na stavbu nádraží, po obou stranách tehdy ještě stojících hradeb, navrhl inž. Jan Perner, který byl zároveň stavitelem drážního úseku Severní státní dráhy Pardubice - PrahA. Vnitřní část nádraží se staničními budovami navrhl uvnitř hradeb, vnější části s provozním zázemím za hradbami. Celé nádraží, tehdy jedno z největších v Evropě, bylo i s výtopnami, vodárnami, skladištěm, několika budovami a vlečkou do celnice U Hybernů postaveno za devět měsíců. Stavbu prováděla firma bří. Kleinů, projekt nádražních budov vypracoval inž. Antonín Jüngling v r. 1844 za spolupráce inž. Schöna a inž. Pernera. 20. srpna 1845 vjela slavobránou do nádraží Praha poprvé slavnostně vyzdobená lokomotiva Čechy a za ní vlak tažený dvěma lokomotivami Praha a Olomouc na znamení spojení těchto dvou měst. Obě budovy - příjezdová v dnešní Havlíčkově a odjezdová v Hybernské ulici - se dochovaly téměř v originálním stavu: pozdně klasicistní stavba s dvěma věžemi čtvercového půdorysu o výšce necelých deseti metrů je rozložená do dvou kolmo na sebe navazujících křídel, mezi nimiž je vložena litinová zasklená hala. V horní části věží jsou nízká empírová okna a kulaté hodiny, střechy věží jsou nízké jehlancové.