Loading...
Mastecký vodopád je pojmenován podle obce, nedaleko které se nachází. Jedná se o obec Masty, která je částí obce Bílý Újezd v okrese Rychnov nad Kněžnou, zhruba na půli cesty mezi Solnicí a Dobruškou, v severozápadní části Podorlické pahorkatiny. Obcí Masty protéká významná podorlická říčka Dědina, které se v této části jejího toku říká též Zlatý potok.
Kousek od sousední obce Roudné (část obce Bílý Újezd) se v údolí, na počátku 19. století, těžila železná ruda pro Růženinu huť ve Skuhrově Nad Bělou. Po této povrchové i hlubinné těžbě se dochovaly dodnes nepatrné stopy ve zdejší krajině.
Daleko výraznějším zásahem do krajiny a charakteru údolí Dědiny/Zlatého potoka bylo, v roce 1902, zřízení kamenolomu nedaleko samoty Polom a v blízkosti Vitenčova mlýna, který ale byl stržen po povodni v r. 1998. Obětí těžby se zde stala krásná skála, které se říkalo Kočičí hrad. Prakticky od počátku těžby do současnosti je využíván zdejší drcený kámen, šedozelený metabazit (zoisit-aktinolitická břidlice s přechody do masivnější chlorit-aktinolitické břidlice až zoisit-amfibol-plagioklasové skaliny), převážně na stavbu a opravu silnic. Původní kamenolom se samozřejmě během let rozšířil a postupně se výrazněji „zakousl“ do obou svahů údolí Dědiny/Zlatého potoka, zhruba dva kilometry proti proudu říčky od obce Masty.
Těžba v současnosti probíhá převážně v západní (větší) části etážového lomu (pravého svahu údolí Dědiny/Zlatého potoka). Nejkrásnější pohled na tuto část je od horního okraje lomu, ke kterému vede kamenitá polní cesta z osady Polom (viz fotogalerie). Tato neznačená cesta kopíruje částečně obvod lomu a následně vás dovede přes samotu Škutina až na silnici mezi Lhotou u Dobrušky (Lhota Netřeba) a obcí Dobré. Po této silnici vede turistická značka, konkrétně červené barvy, která se nejvíce přibližuje samotnému kamenolomu. Cyklisté se zde pak mohou napojit na cyklotrasu č. 4329 (Jedlová v Orlických horách – Dobré – Lhota u Dobrušky – Chábory).
Samotný areál kamenolomu je nejlépe přístupný po silnici nejen z Mastů, ale též z nedaleké, a již zmíněné, obce Roudné. K lomu vedou pouze ukazatele při cestě, kdy vás na závěr čeká cedule, která oznamuje zákaz vstupu. I tak je ale lom hojně navštěvován, jelikož se v jeho východní části (levý svah údolí Dědiny) nachází nádherný a členitý vodopád, který dosahuje výšky devíti metrů.
K Masteckému vodopádu vede cestička z technologické části lomu po mostku přes Dědinu, kde do ní vtéká Lomský potok. Tento potok vás dovede až na dno východní části kamenolomu, kde bylo původní koryto Lomského potoka těžbou přerušeno a přeloženo (kolem roku 1984, někdy uváděn rok 1981). Za přírodním korytem vznikl tak na hraně lomu vodopád, za nímž potok pokračuje umělým korytem až po soutok s Dědinou. Přestože vodopád obklopuje nepřírodní prostředí kamenolomu, v jeho bezprostřední blízkosti se již krásně rozrůstá vegetace, která toto Zákoutí od okolí pěkně odděluje. Ovšem i prostředí kamenolomu může zaujmout a pro mnohé tak být rovněž zajímavým turistickým cílem.
Jelikož je vstup do kamenolomu oficiálně zakázán, doporučuji si vybrat k návštěvě dobu, kdy se zde netěží, nejlépe v neděli. Krása Masteckého vodopádu vynikne nejvíce během tání sněhu či na srážky bohatého období, kdy vyšší průtok znásobí mohutnost vodopádu. Během takovéhoto období byly též pořízeny fotografie v galerii článku. V zimě se pak vodopád promění v nádherný ledopád.