Mělník

Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 16 C1

zámek

kostel sv. Petra a Pavla

kostel Čtrnácti svatých pomocníků (1710)

kostrové pohřebiště v Rousovicích u cukrovaru asi 150 hrobů

kostel sv. Ludmily (1585)

kostnice

První zmínka o objektu 10. století

Vlastní popis objektu ve stručné formě

Oblast Mělníka a zdejšího soutoku Vltavy s Labem byla osídlena již dlouho před příchodem keltských kmenů a tedy před 4. stoletím př.n.l. Příchozí Keltové zde založili poměrně rozlehlé sídliště, které bylo i později využívány slovanskými kmeny. Slované a zejména Pšované zde osídlili nejstarší část města a nazvali ji Pšov, dnes je známa tato část jako Pšovka. První písemná zmínka uvádí Pšov v 9. století. Později již však udává název města Melnic a tudíž se domníváme, že dnešní název Mělník pochází již z 10. století. V této době náleželo město do majetků českých kněžen a později se též stalo věnným městem českých královen. Původní dřevěný hrad Pšov, byl přejmenován na Mělník (Melnic) před rokem 1006, kdy zde zemřela vdova po Boleslavovi I. kněžna Emma. Zajímavé je, že tato kněžna zde nechávala razit vlastní mince s názvem města. Dřevěný hrad byl později, zřejmě ve 13. století, přestavěn na kamenný, pevný hrad a tak zde královna Kunhuta, vdova po Přemyslu II. Otakarovi mohla zasednout stejně jako předešlé i následující české královny z nichž poslední byla manželka Jiřího z Poděbrad, Johanka z Rožmitálu. Od roku 1478 přecházel zdejší hrad do majetků pánů z Veitmile, kteří kamenný hrad nechávají upravit do pohodlnější podoby. Přes několik dalších majitelů, včetně pánů z Kolovrat se zde později usadili Valdštejnové a následně Gutštejnové, kteří prodali Mělník Vartenberkům. Ani u tohoto rodu však mělnické panství nevydrželo dlouho a již v roce 1542 se zdejšími držiteli stali Berkové z Dubé. Tento rod nechal komplexně přestavět hrad do zámecké podoby. Nový zámek prodali Berkové císaři Rudolfu II. a od něj získal Mělník směnou Jiří Popel z Lobkovic, který nechal zámek opětovně přestavět. Pro účast na spiknutí je však mělnické panství Lobkovicům zabaveno a novými majiteli se stali páni z Kolovrat. Další majitelé se poměrně často střídají a tento stav trvá až do roku 1646, kdy získali Mělník Černínové z Chudenic, kteří nechávají zámek přestavět, tentokráte však do barokní podoby. Tuto barokní stavbu zakoupili v roce 1753 Lobkovicové, kteří sem později přesunuli úřední a správní pracovníky svého panství. Zámek již nebyl příliš udržován a zvolna chátral. Celkové opravy se zámku dostalo až po skončení II. světové války, kdy přešel do majetku státu a začal být účelově využíván ke kulturním účelům. Dnes je zámek opětně v lobkovických rukách. Z nejzajímavějším míst Mělníka jmenujme např. Vinné sklepy, které vznikly v původních sklepních prostorách mělnického zámku a které místy jsou památkou na původní románský kamenný hrad. Kostnice, vzniklá v kryptě kostela sv. Petra a Pavla a která byla využívána do roku 1775. Samotný kostel pocházející z období kolem roku 1000 byl upraven v roce 1533. Jedno z nejstarších českých muzeí v bývalém klášteře. Již jen kuse se zmiňme o dalších památkách tohoto starobylého města mezi které bezesporu patří i budova radnice, která byla založena již ve 14. století a dnešní podoby dosáhla při přestavbě v roce 1793, Pražská brána z roku 1536, vodní věž pro vodovodní rozvod této tekutiny a která byla též součástí původního opevnění, kamenná kašna na náměstí Míru, budova staré latinské školy a též Zámecká vyhlídka se sochou Karla IV z roku 1878 Ještě než opustíme Mělník je na místě vzpomenout i dva kláštery, kterými Mělník oplývá. Prvním klášterem obutých augustiniánů vzniklým v roce 1268 je vhodné začít, neboť tato stavba stojí v místní části Pšovka. Tato část bývala též kdysi nazývána Šopkou. Tento klášter vzkvétal do roku 1421, kdy byli zdejší bratří vyvražděni husitskými lapky. Zcela obnoven byl až o 60 let později. Další pohroma přišla v roce 1611, kdy byl klášter opětně přepadem a vyloupen. Roku 1789 byl klášter zrušen a stavba byla účelově využívána. Druhý klášter byl vlastně jen hospicem kapucínů, kteří se zde usadili v roce 1750. Okresní město nalezneme na křižovatce turistických cest. Snad nejznámější turistickou cestou je červeně značená Máchova cesta, která od zámecké části města směřuje dále k Chloumku a přes Lhotku míří do centrální oblasti CHKO Kokořínsko a kokořínského dolu. Zelená TZN vycházeje ze stejného místa, se v místní části Mlazice rozděluje na východní proud, který směřuje k Chloumku, Mělnické Vrutici a Záboří, kde se otáčí a míří přes Kelské Vinice opětně do Mělníka. Severní proud této zelené TZN vede k Liběchovu a dále přes Tupadly k Novým Osinalicím atd. Zajímavou vycházku nám poskytne i žlutá TZN, která taktéž od zámku míří k Hořínu a vrací se zpět. Druhá žlutá TZN vycházející z místní části Podolí míří ke Lhotce, kde končí u rozcestí s červenou TZN jejíž směr je uveden výše.