Město Krupka

Městská památková zóna - Husitská ulice v Krupce leží v malebném údolí na úpatí Krušných hor  •  Fotografie (21)

Vstoupit do fotogalerie (21 fotografií)

Pohled do centrální části Městské památkové zóny - Husitská ulice z hradu Krupka

Městská památková zóna - Husitská ulice za nočního osvětlení

Vstoupit do fotogalerie (21 fotografií)

Stejně jako lidé i města mají své osudy. Dějinné okolnosti a proměny generací jim vdechují cosi, co sice neumíme přesně pojmenovat, ale bez čeho by žádné místo nebylo tím, čím je. Jestliže ono nevyslovitelné vyjádříme s jistou volností tak, abychom postihli “génia” Města Krupky, určitě nemůžeme opomenout zdálky viditelný modravý masív Krušných hor, často ponořený v mlze či lehkém oparu, tisíciletou těžbu cínu a dlouhou, čtyři století trvající tradici bohosudovských mariánských poutí.

Dnešní Krupka převzala název starého historického horního městečka a zahrnuje v sobě další, původně samostatné obce a osady Vrchoslav, Bohosudov, Maršov, Unčín, Soběchleby a Nové Modlany a horské Fojtovice, Habartice, Mohelnici a Horní Krupku. Pokrývá rozlehlé katastrální území (4 687 ha) s velkými výškovými rozdíly. Zatímco Bohosudov leží v nadmořské výšce 262 m, Komáří vížka tvoří jeden z vrcholků východní části Krušných hor (806 m n.m.). Mezi ní a rybníkem Kateřina v katastru města činí výškový rozdíl celých 615 metrů. Tyto výškové rozdíly určují ráz podnebí podhorského města. V lednu bývá na horských hřebenech v průměru kolem -4 °C, v podhůří - 2 °C, v červenci dosahují průměrné teploty nahoře 14 °C, dole vystupují na 18 °C. Teplotní rozdíly způsobují proudění vzduchu. Jestliže je na horách trvale tepleji než v údolí, vzduch přestává proudit a vzniklá teplotní inverze pak bývá doprovázena mlhami. V horách často prší nebo sněží a sněhová pokrývka se k velké radosti lyžařů drží v průměru 140 dní v roce.

Horské svahy tvořené tělesy žul, rul a porfýru, které pronikly k povrchu na konci prvohor, v sobě obsahují rudy cínu, wolframu, fluoritu a některé další. Na povrchu jsou tato tělesa zanesena čtvrtohorním pokryvem a na úpatí se pak vyskytují druhohorní usazeniny a průniky třetihorních výlevů. Pradávné děje tak vytvořily z dnešní Krupky zajímavou geologickou lokalitu.

Svahy hor jsou porostlé jehličnany a stříbřitými bukovými porosty, na historických odvalech starých šachet se drží borovice a modříny. Hřebeny jsou většinou pokryté loukami, zatímco na úpatí se louky střídají s příměstskými lesy. Žijí zde ze savců jeleni, srnci, divoká prasata i řada menších živočichů, z ptáků je asi nejzajímavějším druhem tetřívek obecný. V minulosti obývali Krušné hory také medvědi a vlci. Specifické přírodní podmínky vytvořily předpoklady k vyhlášení celé přilehlé horské oblasti chráněným přírodním parkem Východní Krušné hory.

Sdílet s přáteli