Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Dnešní farní kostel v jihopolském Mezilesí již nemá s původní gotickou stavbou mnoho společného. Informace o jeho historii se však u různých zdrojů podstatně liší. „Starý“ kostel byl postaven zřejmě okolo roku 1350 – i když se dočtete také roky 1294 a 1384 – a byl dřevěný. Již v roce 1428 jej však „jako palivo“ použili husité. V roce 1560 je vystavěn znovu, aby ho roku 1595 zničili luteráni. Poté již v letech 1600 až 1613 vzniká chrám cihlový, ale i ten je několikrát přestavován, poprvé hned v období let 1670 až 1671. Roku 1695 je pak rozšířen a definitivně se stává jednolodní stavbou s pozdně barokním interiérem. Kostelní věž z roku 1699 je postavena dle projektu Jacopo Carovy (tato přestavba byla dokončena roku 1713). Jeho nejznámější atrakcí je však – v kněžišti umístěná - kazatelna ve tvaru lodi se stěžněm a Plachtou, pocházející z roku 1760.
Současná podoba tohoto kostela pochází převážně z popožárového období přestavby v letech 1776 až 1779, kdy vzniká i krytá chodba, spojující chrám v Mezilesí se zámeckou budovou. Stavba však dodnes nese také „stopové prvky“ svých předchůdců. Jedná se zejména o okna a klenbu širokého presbytáře, opěrné oblouky nebo část osmiboké věže. Loď má již klenbu s lunetami. Kostel se nachází v centru města, je orientovanou stavbou se sedlovou střechou a - kromě již zmíněné kazatelny - se chlubí hlavně kopií obrazu Panny Marie Sobieské, kterou zdejší farnosti věnoval syn krále Jana III Sobieskiho Jakub (originál najdete ve wroclawském muzeu).
Za povšimnutí ovšem určitě stojí také obrazy landeckého malíře Retmana z počátku 20. století nebo sochy světců v presbytáři. K vidění se zde nabízí sv. Eligius (patron zlatníků a šperkařů), sv. Jan Křtitel, sv. Jan Evangelista a sv. Jan Nepomucký. Zmínit je potřeba také reliéfní výzdobu kazatelny (sv. Kryštof, sv. Augustýn, sv. Anthonín a sv. Jonáš) nebo empora s varhany místního stavitele K. Krause. Varhany pocházejí z roku 1745.
Římsko-katolický kostel Božího Těla v Miedzylesiu je hlavním chrámem farnosti, spadající – alespoň podle moudrých knih – pod děkanství v Klodzku, diecézi ve Swidnici a arcidiecézi v Praze. Svého času se objevovala také jména BYSTRZYCA KLODZKA a Wroclaw a některá děkanství i diecéze se snad o tento kostel v současnosti dokonce nějak dělí. Nevím, hierarchie, podílnictví a místní začlenění jednotlivých církevních institucí mohou být záležitostí lehce nepochopitelnou …