Milevsko - bazilika Navštívení Panny Marie

Mariánská klášterní bazilika minor patří k nejvýznamnějším památkám jihočeského města Milevsko. Původně se jednalo o trojlodní románskou stavbu z konce 12. století, která prošla nejprve přestavbou raně gotickou a v 19. století i přestavbou neorománskou, která ji dala současný historizující vzhled. O významu této pozoruhodné stavby nejlépe svědčí fakt, že je – spolu s premonstrátským klášterem – naší národní kulturní památkou.

Délka současného trojlodního chrámu je 56 metrů, šířka téměř 18  m a klenba se nachází ve výšce 14 m. Jestliže exteriér charakterizuje jednoznačně vysoké, štíhlé, neorománské chrámové průčelí, interiér baziliky působí stále dojmem, jakoby právě prošel raně gotickou přestavbou, která zde ve 13. století proběhla. Tady dominují mohutné pilíře s arkádovými oblouky, které mohou někomu připomenout anglické katedrály.

Kostel je postaven ze žulových kvádrů a vznikl současně s klášterem; tehdy se však jednalo o malý kostelík z roku 1187. V rámci jednotlivých úprav se zde později také objevila např. raně gotická Opatská kaple sv. Markéty nebo neorománská sakristie. Současné průčelí zdobí moderní vitráž Karla Rechlíka představující Andělská křídla.

Ve středověku sloužil chrám Navštívení Panny Marie pouze potřebám řádových bratří, od roku 1785 se jednalo o kostel farní a, bohužel, také postupně chátrající. Proto také musel být následně z bezpečnostních důvodů uzavřen, což platilo až do roku 1883. No a potom se už o slovo přihlásila neorománská přestavba. Ta byla dokončena - podle plánů architekta Aloise Potůčka – v roce 1897. Současnou „středověkou“ podobu však kostel získal teprve na konci 20. století, kdy byly během rozsáhlé rekonstrukce odstraněny nepůvodní puristické úpravy z 19. století.

Přes všechny úpravy a změny je i dnes bazilika považována za jednu z největších (pomyslná bronzová medaile) a nevýznamnějších románských bazilik na našem území. Nic na tom nezměnil ani pětiboký gotický závěr s žebrovou klenbou z konce 13. století, stejně stará příčná loď, o něco mladší velké gotické okno v průčelí kostela nebo barokizace, která zde proběhla na konci 17. a v I. polovině 18. století. Z roku 1648 např. pochází klenba hlavní lodi.

Také strohý interiér baziliky je výsledkem rekonstrukce z let 2004 až 2006.. Svého času se bazilika např. pyšnila až 11 oltáři, dnes zde už najdeme jen tři, všechny z I. poloviny 18. století. Ten hlavní je zasvěcen Navštívení Panny Marie, boční pak Narození Páně a sv. Norbertovi. Dále zde můžeme vidět pozdně renesanční chórové lavice z poloviny 17. století (původně v klášteře na Strahově), cenný obraz Kladení Krista do hrobu z roku 1635 (také ze Strahova, autor Jan Jiří Herink), sousoší Kalvárie z roku 1700 (na trámu u triumfálního oblouku) nebo varhany Bedřicha Semráda z roku 1766.

Jako adresa klášterního komplexu bývají uváděny ulice Klášterní; Týnická a U Bažantnice. Kulturní památkou je bazilika i s konventem od roku 1958, tou národní se pak stala v roce 2008 (opět jako součást nejstaršího jihočeského kláštera.). Její exteriér si můžeme prohlédnout v podstatě kdykoliv (areál kláštera se údajně nezamyká), její interiér je pak součástí placeného prohlídkového okruhu (trasa č. 1, vstupné 100 Kč,). Otevřeno je zde v období duben až červen a září až říjen jen v pátek, sobotu a neděli a čase od 9:30 do 17,00 hod., o prázdninách ve stejných časech, ale denně. První prohlídka začíná v 10,00 hod., poslední v 16,00 hod. (v případě zájmu o oba okruhy v 15,00 hod.). A v rámci prohlídky se můžete těšit i na malou muzejní expozici.