Loading...
Turistické cíle • Výletní místa a parky • Chodník, naučná stezka
Miroslavské Knínice jsou malou obcí s 340 obyvateli a najdeme ji severním směrem od města Miroslav. Obec se rozkládá na rozhraní Bobravské vrchoviny a Dyjsko-svrateckého úvalu. Jihovýchodním směrem od Knínic je založen ovocný sad. Východním směrem nedaleko obce pramení malý potůček a na jeho toku je vybudovaná malá vodní nádrž. V okolí obce se rozprostírají pole a lesy. V západní části obce stojí klasicistní zámek s moderními prvky a kolem něj je malý přírodně krajinářský park. Obcí prochází značené trasa lokální cyklostezky.
První písemná zmínka o obci je z roku 1262. V obci stávala tvrz, panský dvůr a fara a jejich majitelem byl Jaroslav z Knínic. V držení obce se vystřídala řada šlechtických rodů. V druhé polovině 17. století byl v obci postaven barokní zámek. Zámek prodělal v roce 1809 klasicistní přestavbu a později moderní stavební úpravy. Kolem zámku byl založen přírodně krajinářský park. V areálu parku najdeme původně raně gotický Kostel sv. Mikuláše, pocházející z konce 13. století. V 16. století byl kostel rozšířen o sakristii a věž. Dnešní podoba kostela je po stavebních úpravách v roce 1802. Další památkou v obci je Socha sv. Jana Nepomuckého.
Zájmové území leží na rozhraní Bobravské vrchoviny a Dyjskosvrateckého nížinného úvalu. Relief katastru má v severní části ráz členité vrchoviny a v jižní části ploché sníženiny. Území se svažuje jihovýchodním směrem, od velkého komplexu Bohutického a Lesonického lesa, který zasahuje do severní části k.ú. Údolí Našiměřického potoka prochází středem katastru od západu k jihovýchodu. Převážná část katastru je zemědělsky obhospodařovanou krajinou. Vrcholy Lesonického lesa dosahují v severní části 360 - 370 m n.m. Nejníže leží jihovýchodní okraj k.ú. 238 m n.m. Vlastní obec Miroslavské Knínice leží ve střední části zájmového území v údolí Našiměřického potoka v nadmořské výšce 280-320 m n.m. Nejníže leží jihovýchodní okraj obce v údolí toku a nejvýše je situovaný severozápadní okraj se zemědělskou farmou. Východní částí katastru prochází železniční trať Brno - Hrušovany n.Jevišovkou.
První písemné zmínky o obci pocházejí z roku 1262, kdy vesnice, tvrz, dvůr i fara patřily Jaroslavovi z Knínic. V průběhu let až do poloviny 19. století byla obec v držení různých šlechtických rodů. K nejznámějším patřil majitel Krumlova Beneš, Jan z Lichtenburka a Bítova, Václav z Lomnice, majitel Náměště, dále Jan z Žerotína, hrabě z Haugvic a hrabě Mitrovský. V roce 1869 chudnoucí šlechta prodala panství majitelům cukrovaru v Modřicích a pak až do první světové války byli vlastníky různí další bohatí rakouští měšťané. Obec leží 6 km jižně od Moravského Krumlova v dolině s nadmořskou výškou 318 m. Dvoupatrový zámek má dvě křídla tvořící obdélníkové nádvoří. Fara byla v obci již ve 14. století. Jejími patrony byli majitelé panství. V roce 1480 kněz faru opustil, záležitost byla dlouho řešena církevními orgány a od roku 1625 již není obsazována. Svátosti přijížděli udílet jezuité z Bohutic. Kostel sv. Mikuláše byl v roce 1655 přifařen k Miroslavi a v roce 1802 hraběnkou Daunovou opraven. Původní hřbitov kolem kostela byl na konci 18. století zrušen a stal se součástí parku. Škola v obci byla založena koncem 18. století. Nová jednotřídní školní budova byla vybudována v roce 1835 a v roce 1888 přístavbou poschodí rozšířena na dvoutřídní. Školní knihovna byla založena v roce 1872, od roku 1888 zde byla vedena Pamětní kniha obce. Obecní knihovna je zde od roku 1892.