Mírov-drobné památky
Turistické cíle • Památky a muzea • Drobné památky
Obec Mírov se 436 (2005) obyvateli se nachází v lesnatých kopcích mírovské vrchoviny, 7 km sz. od Mohelnice. K obci patří části Míroveček a Mírovský Grunt, ležící v údolí pod hradem. Obec Mírov, dříve Podhradní městečko, je od začátku těsně spojena s osudem hradu Mírov. Hrad Mírov založil v r. 1258 a v r.1266 ves, olomoucký biskup Bruno ze Šaumburka, jako majetek olomouckého biskupa. Z mírovských leníků vynikli manové ze Slavoňova a především ke konci 14. stol. v markraběcích bojích Bernart ze Slavoňova na Brníčku. Za husitských válek byl hrad několikrát neúspěšně dobýván a páni Kuneš a Bohuslav ze Zvole, byli za zásluhy zvoleni za olomoucké biskupy a dosáhli i zapsáni hradu Mírova do jejich vlastnictví. Za pánů ze Zvole hrad poprvé sloužil také jako vězení, když Biskup Bohuslav ze Zvole zapsal r. 1456 Mírov svému bratrovi Janovi a jeho synům Janovi a Hynkovi „aby jeho zajatce a trestance tam chovali a střežili“. Olomoučtí biskupové i kapitola si Mírova velmi cenili a zakládali si na jeho držbě. Jen v nejnebezpečnějších dobách jej zapisovali spolehlivým manům, jejich příbuzným a nejhorlivějším katolíků. V r. 1483 povýšili ves Mírov na městečko. Ke konci 15. stol. byl hrad goticky upraven a v pol. 16. stol. rozšířen a renesančně přestavěn. Od r.1583 zde byla vězněna řada evangelických a bratrských kněží, zvláště v době pobělohorské.V r.1590 sem byli dopraveni na rozkaz biskupa Stanislava Pavlovského vzbouření sedláci z Kelče. Vězněm zde byl také šumperský děkan, kněz Kryštof Alois Lautner, obžalovaný v Mohelnici z čarodějnictví, mučen a upálen v r. 1685. Hrad nebyl od svého založení nikdy dobyt až Švédové 19. června 1643 po čtrnáctidenním obléhání hrad dobyli a získali značnou kořist. 23. září 1643 získalo císařské vojsko hrad zpět. Při těchto bojích Předhradí i samotný hrad vyhořel. Nový velitel Mírova, Winkler hrad opravil a druhému náporu Švédů v r. 1645 již odolal. Po 30leté válce ohrožovali Vídeň a Moravu zase Turci a tak biskup Karel z Lichtenštejna-Kastelkorna biskupské hrady na Moravě i s Mírovem důkladně opevnil, hrad v druhé pol.18. stol. barokně rozšířil a nechal postavit podle plánů G.P.Tencally nový barokní kostel sv. Magdalény. R. 1750 byl Mírov prohlášen za kněžskou káznici a v r. 1761 sem byla přeložena kněžská věznice olomoucké diecéze z Hukvald. Pro tyto účely byla postavena na Předhradí trojkřídlá patrová budova. Od r. 1801 byl pro věznici zabrán i vlastní hrad.
V r. 1848 měl Mírov 2400 obyvatel. Uvádí se zde dva zájezdní hostince, pivovar, lihovar, dva mlýny a pila. V blízkém okolí se těžila železná ruda a tuha, pálilo se tu dřevěné uhlí, těžil pískovec a vápenec a provozovalo také výnosné rybnikářství. Po r. 1848 zanikly i úřady v předhradních budovách. V r. 1855 arcibiskup Bedřich Fürstenberg prodal hrad státu na zřízení věznice, Mírov převzal poslání věznice na Špilberku a město začalo upadat. V r. 1863 měl Mírov 120 domů a 1050 obyvatel. Před rozsáhlou pseudogotickou adaptací na věznici byly cennější věci odvezeny na zámky v Chropyni a Kroměříži. Upotřebitelné zbraně byly rozdány panským myslivcům. V r. 1930 měl Mírov 1016 obyvatel, z toho 651 německých a v r. 1950 676 obyvatel. V 50 letech 20. stol. zde bylo vězení pro politické vězně, oběti komunismu a dnes je věznicí pro nejtěžší tresty nad 9 let.
Mimo hrad a kostel sv. Maří Magdalény ze 17. stol. patří k památkám Mírova bývalý vězeňský hřbitov s kapličkou, kde je pohřbeno 667 vězňů a s Památníkem obětem fašismu z r. 1967, kde skulpturu mužského torza vytvořil sochař Jiří Jílek. V roce 1998 byla vedle tohoto památníku odhalena pamětní deska hraběte Jánose Esterházyho, který byl vězněn v mírovské věznici a v roce 1957 zde také zemřel. Při silnici u cesty na hřbitov je informační deska. V seznamu památek je v obci také farní kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů, renesanční boží muka z r. 1601 u náměstí, sloupková renesanční boží muka z r. 1564 stojí na křižovatce při silnici na Řepovou, barokní sloupková boží muka z r. 1708 stojí v osadě Míroveček a u silnice na Křemačov jsou boží muka z pol. 19. stol. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1776 je u silnice z Řepové, sloup se sochou Nejsvětější Trojice z r. 1847 stojí za obcí ve směru na Krchleby, na jižním svahu pod hradem je sousoší Piety z r. 1867 od sochaře E. Maxe, v parčíku na křižovatce ve směru na Řepovou je památník obětem I. světové války a památník obětem nacismu od sochaře L. Beneše je v parčíku před hradem. V různých částech obce najdete také několik křížů.
Přidat do oblibených uživatelů
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!
Hrubý Jeseník
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a Chalupy