Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Drobné památky
Obec Mladeč s 784 (2005) obyvateli se nachází 6 km západně od Litovle na úpatí vrchu Třesína ve kterém se nacházejí Mladečské jeskyně, na soutoku potoka Hradečka a ramene Moravy - Mlýnského potoka. Obec má tří části: Mladeč se 425 (2005) obyvateli, Sobáčov s 215 (2005) obyvateli a Nové Zámky se 144 (2005) obyvateli.
Ves Mladeč na pokraji lesa Doubravy náležela původně k mohelnickému panství, pak k biskupským manům v Řimici. V r. 1350 postupuje Markéta z Mladče, pravděpodobně z manského rodu vladyků ze Slavoňova na Řimici, vše co má v Mladči svým vnukům Vykéři z Frankštatu a Vlastiboru z Hrab. Bernard Hecht ze Slavoňova v r. 1371 vyměnil půl Řimice i s Mladčí (Mladcz) za Královou na úsovském panství. V r. 1371 byl Úsov již opět zeměpanským zbožím. V závěti markraběte Jana, ve které odkazuje mladšímu synovi Prokopovi hrad s příslušejícími vesnicemi, se uvádějí také Řimice a Mladeč. Královský purkrabí na Úsově měl nejvyšší vojenskou moc a manové byli v čase nebezpečí povinni se s čeledí dostavit na hrad. V Mladči měli manové tvrz „na Plavatisku“, která stávala na Malém Třesíně. V r. 1405 držel manský statek s tvrzí Zbyněk z Mladče (Mladsse) z rodu Kokorských, který držel i purkrechtní dvůr v Haňovicích. R. 1408 potvrdil markrabě Jošt manství Heraltovi ml. z Kunštátu. V r. 1418 se uvádí Jan Světlík z Mladče, rodem ze Stříteže, řečený Světlík z Rakúsek. V r. 1437 byla Mladeč v držení pánů z Kunštátu a potom pánů ze Lhoty (Bílé). Po smrti Ješka ze Lhoty připadla Mladeč jako odúmrť králi, který ji daroval listinou danou v Pešti r. 1504 bratrům Karlovi a Václavovi z Vlašimi a na Úsově. R. 1533 dala Anna z Vlašimi Mladeč s mýtem zapsat do zemských desek Krištoforu z Boskovic. V r. 1597 získali úsovské panství i s Mladčí Liechtensteinové a patřila jim až do zrušení vrchnostenské správy v pol. 19. stol.
Jeskyně v Mladči byly známé již v 15. stol. Boček Kuna z Kunštátu (1478-1494) dal název jeskyni Bočkova díra (Jeskyně Podkova), kterou používal Boček podle místní pověsti jako úkryt při svých loupeživých výpravách za to, že mu bylo odpíráno bouzovské mýto. Ve známost veřejnosti se jeskyně dostaly v r. 1826 při stavbě silnice, a poprvé byla prozkoumána r. 1881 Szombathym z Vídně, který objevil také pozůstatky pravěkého člověka se sobem. Zpřístupněny byly jeskyně v r. 1921 Krajinskou musejní společností v Litovli, která nechala v r. 1918 postavit i správní budovu. V r. 1790 bylo v Mladči 44 domů a 288 obyvatel. Jednotřídní škola v Mladči byla založena v r. 1877 a na dvoutřídní rozšířena v r. 1891. Dočasně k Mladči (Mlači) od r. 1869 patřila osada Nový Dvůr, od r. 1880 osada Nové Zámky (Nový Zámek) a od r. 1960 Sobáčov a Měrotín, který se osamostatnil. V r. 1900 měla Mladeč 81 domů s 555 obyvateli. V letech 1898-1925 bylo v Mladči mlékárenské družstvo. Byl zde dřevozpracující závod, cihelna, vápenka a lomy. Hasičský spolek byl založen v r. 1886, Domovina v r. 1924 a Sokol v r. 1925. Z drobných památek najdete ve směru na Nové Zámky kapli sv. Eustacha z let 1931-32, na návsi kapli sv. Floriána a sv. Barbory vysvěcenou v r. 2003 arcibiskupem Janem Graubnerem, pomník obětem 1. a 2. světové války na návsi a několik křížů. Další památky najdete i v připojených obcích a v rozsáhlém přírodním Zámeckém parku.