Moravská Třebová

Moravská Třebová leží na Severní Moravě a na pomyslné hranici mezi Moravou a Čechy, severozápadním směrem od města Olomouc. Město se rozkládá pod západními vrcholky Zabřežské pahorkatiny. V okolí a na území města je vybudováno několik malých Rybníků. U jižního okraje města je postavena vodní nádrž Moravská Třebová, které slouží i jako přírodní koupaliště. Městem protéká říčka Třebůvka. Od severovýchodního okraje města se zvedají zalesněné stráně kopce Dubina ( 553 m.n.m). U východního kraje města je vybudována dráha pro motokros. Jižním směrem od města je nevelká sjezdová trať s lyžařským vlekem. Severním směrem z města je u obce Staré Město alé sportovní letiště s možností vyhlídkových letů. Ve městě se křižuje několik cyklistických tras z nichž jedna je dálková ve směru z Hradce Králové do Břeclavi. Z města vede také několik turistických značených tras. Severním směrem z města je vyznačen turistický okruhu vedoucí kolem vrcholku Dubina.

Historie

První písemná zmínka o Třebové pochází z roku 1234, jedná se ale o osadu dnes nesoucí název Staré Město. Město Moravská Třebová bylo založeno v roce 1260 na základě instrukcí pana Boreše z Rýzmburka. V roce 1267 se majiteli města stali páni z Lipé, po té moravský markrabě a od 14. století bylo město v majetku pánů z Kunštátu. V druhé polovině 14. století byl v blízkosti náměstí postaven hrad, který byl v 15. století přestavěn na renesanční zámek. Domy ve městě byly postavené především ze dřeva. V roce 1509 bylo téměř celé město zničeno požárem, nově postavené domy byly v pozdně gotickém slohu a většinou zděné se zdobenými portály a okny. Další požár ničil město v roce 1541. Domy byly přestavěny tentokrát v renesančním slohu a ve stejné výšce. V tomto období budování bylo město obehnáno dvěma pásy hradebních zdí s baštami. Vstup do města zajišťovaly čtyři vstupní brány, který byly postaveny ve tvaru věží. V 16. století se ve městě rozvíjela řemesla . V tomto období město dosahovalo velkého rozkvětu a v letech 1587 až 1622 Moravská Třebová hostila německé a italské umělce a patřila k nejvýznamnějším Moravským městům s přezdívkou Moravské Athény. Po porážce českých stavů se majiteli města stal rod Lichtenštejnů a město ztratilo na svém významu. V období protireformace se musela řada obyvatel z města vystěhovat. V roce 1643 bylo město napadeno a vypáleno včetně hradu Švédy. V 17. a 18. století byly na území města postaveny barokní církevní stavby. Město v průběhu let postihla ještě celá řada ničivých požárů. Při požáru v roce 1844 byl velmi poškozen zámek, muselo být zbořeno jeho východní křídlo. Po této události byla řada domů přestavěna v klasicistním slohu a byly zbořeny městské brány. V historickém centru města se dochoval velmi cenný soubor staveb, díky němuž je město památkovou rezervací. Z městských hradeb se dochovalo většina z vnitřních hradeb, Z vnějších se dochovala jen malá část se dvěma baštami. Radnice na náměstí má pozdně gotické jádro z roku 1509, budova radnice prodělala několik přestaveb, poslední v 19. století. Domy obklopující náměstí jsou v jádru gotické a renesanční s klenutými portály a arkýři. Ze zámku se dochovaly jen pozůstatky. Budovy před zámkem jsou označovány jako nový zámek a v jeho blízkosti stojí zdobená ranně renesanční brána postavená v roce 1492. Ve středu náměstí stojí Mariánský sloup zhotovený v letech 1717 až 1720. Barokní kostel panny Marie jehož dnešní barokní podoba je z roku 1726. K dalším církevním památkám zcela jistě patří gotický kostel svatého Kříže, barokní budova Kalvárie, klášter františkánů s kostelem svatého Josefa.