Na Vysoké, nejvyšším vrcholu Vsackých Beskyd
Jako jediný ze všech kopců Vsetínských vrchů převyšuje hranici tisíce metrů, takže je tato „Královna“ Vsackých vrchů jménem Vysoká s 1014 m již horou. Horou zalesněnou bohužel i na svém temeni, takže se z ní neotvírají žádné výhledy, přesto ale moc krásnou a navíc podmanivou.
To jsem zjistil už vloni, když jsem její siluetu obdivoval z velkokarlovické rozhledny Miloňová a hned napoprvé mi učarovala. Asi nejsem první, ba ani poslední, komu se tato „vyvýšenina“ líbí.
Když jsem se na ni letos v parném létě od Bumbálky doplazil, čekal jsem, že budu na vrcholu sám a náležitě si to vychutnám, což se bohužel nestalo. Jen co jsem shodil batoh a usedl na lavičku v tur.přístřešku, dorazila na vrcholový palouček porostlý travou z opačné strany hřebene skupinka mladíků a rázem bylo po meditaci.
Což zase tolik nevadilo, neboť kvůli časovému skluzu jsem stejně musel po krátkém odpočinku dál... a ještě než jsem se s vrcholem rozloučil, všiml jsem si, že je na mýtině v betonové zkruži umístěn geodetický bod.
Docela velké procesí turistů jsem pak při sestupu západním směrem minul i na kamenitém chodníku a to už jsem se opravdu divil, že sem někdo v takovém horku leze, nicméně takovýchto fajnšmekrů si cením.
Z opačné strany – od Bumbálky jsem přitom kupodivu při těch asi 4 km putování nepotkal ani nohu!
Z vrcholu Vysoké je to po hřebenové červené tur.trase přes Benešky na Soláň okolo 9 km, já ale tentokrát využil žluté značení klesající od Polany do Horní Bečvy...