Náklo-drobné památky

Obec Náklo s 926 (2005) obyvateli leží 12 km severozápadně od Olomouce u dálnice na Svitavy, asi 6 km před Litovlí. Osídlení na nákelském ostrohu je velmi staré. Z provedeného archeologického výzkumu vyplývá, že zde byly kolové stavby již v době kamenné.

První zmínka o vsi Náklo (Nákel) je v zakládací listině klášterního hradiska v r. 1078, ve které Ota Sličný daroval klášteru část desátků a jiných poplatků v Nákle. Podle toho již v té době byl v Nákle farní kostel s farou. Ostatní obyvatelé Nákla zůstali podřízeni údělnému knížeti, byli povinni vykonávat vojenskou službu a opravovat „hradní „ cesty a mosty v Olomouci. Z r. 1174 je v darovací listině klášteru Hradisko jmenován „les u Nákla, jenž Újezd slove“, který daroval král Soběslav klášteru Hradisko, aby mu nahradil škody způsobené při dobývání Olomouce v bojích o dědictví. V r. 1176 Hradisku přidal i krčmu v Nákle „Kocandu“, kterou koupil od vladyky Sedleka ze Skrbeně. Ve 14. stol. bylo Náklo sídlem vladyckého rodu, který se po Nákle psal i v pozdějších stoletích. O panském sídle, tvrzi nebo hradu není v písemných pramenech zmínka. Stával pravděpodobně na ostrohu v místě pravěkého hradiska a zanikl za husitských válek. Farní Kostel sv. Jiří byl pravděpodobně postaven na ostrohu po zničeném hradu kolem r. 1450 a v r. 1560 přestavěn. V letech 1696-98 byl kostel za opata Norberta Želeckého z Počenic přestavěn barokně. Ostroh s kostelem má dosud velmi zachovalé opevnění. Podle některých badatelů je okrouhlé schodiště do kostelní věže pozůstatek bývalého hradu. Pod hradem byla v levé části vybudována osada „Rytířova ves“ a od hradu vpravo „Kravařov“, pravděpodobně po pánech z Kravař.

V písemnostech r. 1356 se uvádí Tyrvart z Nákla, který byl velmi význačný, uznávaný a v Římě vyznamenaný opat kláštera Hradisko. V tomto roce se uvádějí také bratři Mikuláš, řečený Náklo, Hynčík a Heřman, který se stal kanovníkem olomouckým a generálním vikářem. V r. 1374 se připomíná také Zdislav z Nákla. Hynčík z Nákla koupil v r.1374 od Ladislava z Kravař ves a tvrz Domaželice a Mikuláš koupil v r.1376 Prosenici a byl na tvrzi v Nákle až do r.1406, kdy ji prodal. Kolem r. 1380 koupil Dětřich Loučanský ze Senice od Vojslava „Záhory“ dvůr v Nákle. Hynkův syn Drslav byl horlivým husitou. V r. 1415 pečetil proti kostnickému koncilu ve prospěch Husa a zúčastnil se i husitských válek, ve kterých získal na uherských hranicích hrad Gansberk. V letech 1406-12 se uvádí „Zbyněk z Holohlav seděním na Nákle“ kde byl s manželkou Jitkou. Obecná škola byla v Nákle již v r. 1600. V r. 1609 se jako učitel v klášterní listině uvádí Havel Simitius. Ke konci 17. stol. započal opat klášterního hradiska Bernard Vanke se stavbou letohrádku, jako letní sídla hradišťských prelátů. Po zrušení kláštera letohrádek i se zahradou a několika domy byl odkázán v r. 1784 k užívání faráři jako obydlí.

Po zrušení opatství v r. 1784 byl Klášterní dvůr v Nákle v r. 1786 parcelován. V r. 1790 mělo Náklo 90 domů a 587 obyvatel. Náboženský fond založil novou osadu Jáchymov a v r. 1826 rozdělil zbylé panské pozemky v Nákle místním a mezickým chalupníkům. Na zdejším hřbitově, který byl založen v r. 1872, je pochován student Jan Opletal, rodák z nedaleké obce Lhota nad Moravou. Obecná škola byla v Nákle již v 17. stol. Po zrušení kláštera byla škola ve starém vrchnostenském dvoře a nová byla postavena v r. 1886. V r. 1863 byl založen Pěvecký spolek, který v r. 1868 spolu s pražským Hlaholem zpíval při kladení základních kamenů Národního divadla v Praze. Občanská záložna byla v obci otevřena v r. 1872. Hasičský spolek s vlastní stříkačkou, věnovanou v r. 1755 klášterem Hradisko byl založen v r. 1876. Novou stříkačku dostal spolek v r. 1887. V r. 1876 vznikla Občanská beseda a čestným občanem Nákla se stal František Palacký. V r. 1890 bylo v Nákle 140 domů s 894 obyvateli. Kromě prací v zemědělství se v Nákle a okolí obyvatelé živili těžbou štěrkopísku. R. 1891 byla v Nákle zřízena pošta a v r. 1894 byla otevřena obecní nemocnice. R. 1899 bylo založeno Rolnické mlékařské družstvo. Od r. 1908 byla v Nákle výroba nábytku. Tělocvičná jednota Orel byla v Nákle založena v r. 1913 (pamětní deska na návsi). V r. 1919 Občanskou besedu nahradila nově vzniklá Národní jednota. R. 1922 byla příkazným stavitelem J. Brachou postavena sokolovna, kde se od roku 1927 provozovala také kinematografická představení. V r. 1942 byl v Nákle založen oddíl pozemního hokeje, který v r. 1956 hrál celostátní přebor, ale v r. 1958 ukončil svoji činnost. V r. 1960 k Náklu s Jáchymovem byly připojeny obce Mezice, Lhota nad Moravou a Střeň, která se v r. 1993 osamostatnila. Na zatopené pískovně u Nákla se v r. 1882 konalo mistrovství ČSR ve vodním lyžování.