Národní park Joshua Tree

Národní park Joshua Tree se nachází na jihu Kalifornie na území dvou pouští. Na východě parku se nachází poušť Colorado, kde rostou hlavně pouštní křoviny a kaktusy. O něco chladnější je na západě poušť Mojave, která leží ve vyšší nadmořské výšce, a právě v ní hojně roste strom Joshua Tree (česky Juka krátkolistá), podle kterého je národní park pojmenován. Tento název vymysleli v polovině 19. století Mormoni, kterým unikátní tvar stromu připomínal biblický příběh, ve kterém se Joshua (Jozue) natahuje svýma rukama k nebesům.

Oblast parku byla vymezena roku 1936 a vyhlášena národní památkou. Národním parkem je od r. 1994. Park proslavila kapela U2, která v r. 1987 vydala své nejprodávanější album The Joshua Tree. Na obalu jsou členové kapely s fotografií parku na pozadí.

Nejpříjemnější teploty na návštěvu parku jsou na jaře a na podzim - mezi 10°C až 29°C. V zimě teploty klesají přes den na 15°C, v noci mrzne, místy může napadnout sníh. Letní teploty dosahují až 38°C.

Severní vstup do parku se nachází ve městech Joshua Tree a Twentynine Palms. Jižní brána je v Cottonwood Spring. Platí zde permanentka Agency Annual Pass, jejíž cena je 80 dolarů za auto, ve kterém je max. 5 lidí a která platí po dobu jednoho roku pro velké množství národních parků Ameriky. Jednorázová sedmidenní vstupenka vyjde na 15 dolarů.

Hlavní silnice v parku jsou asfaltky, vedlejší trasy mají někdy jen prašný povrch. Průjezd parkem je 46 milod severu k jihu. V parku se nachází devět tábořišť, ale jen dvě z nich mají zdroj vody a splachovací záchody. Jsou to Black Rock na severozápadním okraji parku a Cottonwood na jižním okraji. Za místo k táboření se platí poplatek 10 – 15 dolarů (za auto a den).

Některá místa jsme navštívili:

Skull Rock (skála Lebka) – skála ve tvaru lebky těsně vedle silnice Loop Rd. Zaparkovat se nechá kousíček od skály. Nedaleko je kemp Jumbo Rocks (Obrovské skály), odkud sem vede naučná stezka dlouhá 1,7 mil (2,7 km)

Barker Dam – velmi hezká nenáročná naučná stezka o délce 1,1 míle (1,8 km) vede k přehradě, která byla postavena roku 1900 k zadržování vody pro dobytek i pro práci v dolech. Cestou se dočtete o rostlinstvu, zvířatech a pod. Dnes tuto malou nádrž využívá zdejší divoká zvěř. Pokud byste měli večer čas, je to vhodné místo pro jejich pozorování.

Ze stejného místa lze vyrazit na stejně dlouhou stezku Wall Street, která je výrazně hůř značena. Mají tam být pozůstatky původního osídlení. Jsou tam zbytků bývalých domů, hodně staré rezavé auto, měla by tam být i stará mlátička.

Keys Ranch - Bill a Frances Keys byli jedni z mála úspěšných osadníků. Tam jsme pouze chtěli jít, cesta je uzavřena, je nutno si návštěvu předem telefonicky domluvit. Pravděpodobně za poplatek vás tam provede průvodce.

Hidden Valley (Skryté údolí). Velice hezká okružní stezka o délce 1 míle (1,6 km), která vede mezi skalními masívy, po vytesaných schodech. Na své si přijdou i milovníci rostlin. I když je to poušť, je jich tu spousta a na jaře krásně kvetou.

Keys View. - vyhlídka ve výšce 5185 stop (1580 m), ze které je nádherný výhled do údolí i na protější skaliska. Za jasného počasí má být údajně vidět až do Mexika. Mezi nejvyšší vrcholy patří Mount San Jacinto o výšce 6571 stop (2003 m). V jeho blízkosti zapadá sluníčko, což je další krásný zážitek.

Silver Bell Mine - v horách jsou vidět zbytky zařízení po těžbě zlata, stříbra, olova a mědi.

Cholla Cactus Garden (kaktusová zahrada) se nachází se na rozhraní pouští Mohavské a Colorado. Přirozeným způsobem se zde nashromáždilo velké množství různých druhů Cholla kaktusů. U vchodu je letáček s mnoha informacemi i o tom, co vše zde roste. Stačí si na trase všímat číselného označení a samozřejmě by bylo dobré umět i dobře anglicky. Okružní trasa měří 0,25 mile (0,6 km). Projdete ji za chvilku a stojí to za to.

Lost Palms Oasis – Již od parkoviště je vidět několik palem a jasně zelené listnaté stromy, dokonce i pramének stékající vody. Prostě malinká oáza. Je to zvláštní pocit vidět takové mohutné stromy v poušti. Není to však původní rostlinstvo, byly zde vysazeny osadníky v 19. století. Další cesta vede už přímo a jen pouští. Na konci po 3,6 mílích - 5,8 km (za 2 - 3 hodiny) dojdete k Lost Palms Canyonu, kde je největší množství kalifornských vějířovitých palem Fan Palms. Vidíte je dole v kaňonu i na protější skále. Cesta vede zpočátku pohodlným rovinatějším terénem, přes náhorní plošinu s nádhernými výhledy do okolních hor. Poslední část cesty vede přes skalní hřebeny, kaňony plné písku, ve kterých pravděpodobně v zimě nebo brzy z jara teče voda. Kolem je mnoho kaktusů a velké množství naprosto neznámých kvetoucích rostlin, ale i spousta ještěrek, veverek, kolibříků a malinkých králíčků. Cesta není okružní, až zhruba 0,5 míle před koncem se nechá cesta ještě prodloužit a přes Mastodon Peak se vrátit na parkoviště. Cesta se tím prodlouží asi o 2,5 míle a další 2 - 3 hodiny. Absolvovali jsme jen tu základní, neprodlouženou část a v tom horku nám to zcela stačilo. Ale byl to nádherný zážitek. Také proto, že v době naší návštěvy - koncem dubna - to všechno nádherně kvetlo.

V parku je řada dalších možností nejrůznějších procházek od necelé míle až po putování po Boy Scout Trail v severní části parku, která měří 16 mil (25,8 km) a doporučují na její projití 1 – 2 dny.

Návštěvu parku mohu jen doporučit. Můžete to jen projet za jeden den, ale také zde klidně můžete být několik dnů. Je zde kam vyrazit.