Národní park Taman Negara

Taman Negara znamená malajsky „národní park“, a se svými 4343km2 je jedním z největších a nejstarších deštných pralesů na světě (odhaduje se stáří cca 100 milionů let). Zasahuje do třech malajských států – Kelantanu, Terengganu a Pahangu, kde se nachází i nejvyšší hora celého malajského poloostrova, Gunung Tahan (2187 m).

Do Národního parku se dostaneme po cca. 3 hodinoé cestě lodí proti proudu řeky Tembeling při které lze pozorovat mohutné stromy v deštném pralese,vodní buvoli a různé ptactvo.Jede se dlouhými dřevěnými lodicemi na motorový pohon.

Hlavním lákadlem parku je tzv Canopy Walkways,která je jednou z nejdelších na světě.Canopy Walkway je pravděpodobně nejdelší visutá lávka v korunách stromů a je dlouhá 450 metrů .Je zavěšena v korunách stromů průměrně 45-50 metrů nad zemí. Z této vysuté vyhlídkové trasy,kterou drží v korunách stromů silná lanoví lze vidět z nezvyklého úhlu tento prales. Pohledy do korun stromů pod vámi nebo na řeku Tembeling jsou úchvatné.Zážitek umocní ještě houpavý pohyb lávky při chůzi po částečně ztrouchnivělých prknech.Pokud jde více lidí za sebou musí dodržovat rozestupy jejichž délku označují tabule na lávce zavěšené.

Nocování v džungli je v asi hodinku vzdáleném chatovém Městečku.V přilehlé budově je také možnost shlédnout přírodopisný film o Taman Negara. V sousedství je také výborná Restaurace,kde lze pojíst mnoho zajímavých lokálních jídel ve výborné kvalitě.V noci se kolem chatek ozývá hlas džungle,což je obrovský zážitek.Okolo chatek v noci obvykle pobíhají divoká prasata,která zde hledají zbytky jídla nebo kořínky keřů a rostlin.

Asi 1 kilometr od campu sídlí v džungli kmen domorodců,kočovníků a sběračů ovoce zvaný Orang Asli.Tito lidé sice už nasákli civilizací,ale stále žijí stejným způsobem života jako před staletími.Chytají v řece ryby,sbírají v pralese jedlé plody a občas dostanou od turistů něký ten peníz.Většinou za to,že ukáží jak se rozdělává ohen nebo střílí bambusovou foukačkou.

Asi 2 kilometry v džungli je také splet jeskynních chodeb plných netopýrů.Prolézt těmito chodbami je neskutečný zážitek.Chodí se zde v předklonu nebo plazí - a to vše v blátě či trusu tisíců netopýrů,kteří zde přebývají.

Jedinná zpáteční cesta z pralesa a Národního parku je zase cesta lodí,které je poměrně rychlá díky tomu,že je po proudu.