Nasavrky – Kaštanka

V Nasavrkách na Chrudimsku mají již téměř čtvrt tisíciletí unikátní sad.

Vydáte-li se z náměstí po modré turistické značce směrem do Pekla (rozumějte do trampské osady Peklo), po pár stech metrech přijdete k sadu kaštanovníků setých s jedlými plody.

Sad o rozloze 1,08 ha založil v roce 1776 kníže Jan Adam Auersperg. 21. listopadu 1990 byl sad vyhlášen přírodní památkou a od 90. let 20. století má město rozkvetlý kaštan setý dokonce ve svém znaku.

Kaštanovníků je v sadu 138 a jsou číslovány. Ne na všech však číslo najdete.

První vysazený strom (číslo 138) zvaný Knížák byl pojmenován podle zakladatele knížete Auesperga. Největší kaštanovník (číslo 115) má obvod kmenu 637 cm, druhý největší (číslo 110) potom 573 cm. Původních stromů je zde již jen dvacet. Ty jsou od roku 1997, kdy je napadla inkoustová choroba (rakovina kůry), společně s ostatními kaštanovníky ošetřovány léčebnými prostředky. Na ceduli u sadu se proto mimo jiné píše, že v období zrání kaštanů je zakázaný jejich samosběr.

Stromy v Kaštance mají výšku do 25 metrů a průměr Koruny od 13 do 15 metrů. Stále pravidelně plodí. Zdravotní stav u menších kaštanovníků je dobrý, ty větší však již dožívají. Některé jsou z bezpečnostních důvodů staticky zajištěné. U jednoho z nich například vidíme ve vykotlané dutině kmenu vyzděný pilíř ze žulových kvádrů a zabetonovanou trubku. Statika stromu je tak zajištěná, na druhou stranu je dutina kmenu hůře odvětrávaná. V rámci ochrany a údržby se dále provádějí pravidelné prořezy Suchých větví, zastřešování dutin proti vnikání vody, impregnace vykotlaných kmenů a kosení trávy.

Dutiny stromů se mohou stát i domovem různého hmyzu. Nejsem žádný entomolog, ale objevený zbytek hnízda v dutině mi napověděl, že jej obývali sršni obecni. V dutinách pravidelně hnízdí i různí ptáci, z nichž největším je puštík obecný.

Sad slouží vedle poznávání také k odpočinku. Jsou zde instalovány dětské aktivity a několik laviček.

Na závěr mám ještě jednu radu pro pány. Před vstupem do sadu si obraťte (vyndejte ven) levou kapsu. V Kaštance se totiž zjevuje bílá paní, která ty, kteří si kapsu neobrátí, utancuje k smrti. A nevěřit pověstem se nevyplácí.