Natural Bridges National Monument
Turistické cíle • Příroda • Přírodní park
Památník Přírodní mostyse nachází v jihovýchodním rohu Utahu. Jsou zde tři přírodou vytvořené mosty, most Sypapu je druhý největší most na světě. Mosty jsou tvořeny proudící vodou v korytu kaňonu. Během období přívalových povodní se podkopávají stěny skály, tím se vytvoří most. Bohužel proudící voda působí stále - jsou zde dva případy, kdy nakonec došlo ke zhroucení takových mostů.
Již v r. 1908 prezident Roosevelt stanovil tuto oblast jak národní památník – byl to první národní památník v Utahu. Oblast byla však poměrně nedostupná. Až r. 1950 byly vybudovány nové silnice, vč. silnice č. 95, po které jsme sem přijeli i my. Zpevněný povrch je až od r. 1976.
Park není veliký. Uvnitř vede jednosměrný silniční okruh o délce zhruba 15 km. Na trase jsou vyhlídky s možností návštěv jednotlivých mostů. Je možno si udělat i dlouhý trek a kaňony projít od mostu k mostu. Bohužel na tu jsme už neměli čas, i když by to bylo určitě hodně zajímavé, samozřejmě asi i náročné.
Jako první jsme si udělali zastávku hned na první vyhlídce na mosty. Bylo vidět na Sipapu most, který je druhým nejdelším přirozeným mostem v Americe. Delší je pak Duhový most, který patří do Glen Canyonu, rovněž v Utahu. Most se klene nad Bílým kaňonem (White Canyon). Jeho výška je 220 Feet (67 m), jeho rozpětí je 268 feet (81,68 m). Sipapu znamená v řeči indiánů "místo vzniku", tj. vchod, kterým jejich předkové přišli do tohoto světa.
Na dalším parkovišti bylo možné se zajít podívat přímo pod tento most. Z okraje kaňonu se nechá strmou cestou sejít až přímo pod most – po schodišti a třech dřevěných žebřících. To je výhoda proti Duhovému mostu, kam z bezpečnostních důvodů je zakázaný vstup. My jsme se tam nevypravili. V tom horku mne odradil prudký a namáhavý sestup a stejnou cestou nahoru. Škoda, že není možnost kratšího okruhu. Stačilo nám, že jsme most viděli.
Na další zastávce Horse Collar Rruins Overlook jsme však již neodolali a vydali se na krátkou, asi 1 km dlouhou vycházku. Jsou zde vidět i původní indiánská puebla. Největší zajímavostí je stavba, kdy 2 vchody vedle sebe připomínají koňské chomouty – podle toho je i název těchto ruin. Místo bylo opuštěno zhruba před 700 lety.
O kousek dál jsme vyrazili k mostu Kachina. Trasa není okružní, je dlouhá 2x1,5 km. Vede z parkoviště až přímo pod most, pod kterým se nechá projít. Převýšení 122 metrů se zvládá po schodech, ale i po žebříku. Cesta však není až na nepatrné úseky tak náročná. Je to hodně zvláštní pocit, když vstupujete do kaňonu a můžete pozorovat, jak se postupně, ne však přímým směrem k mostu přibližujete. Výška mostu je 210 Feet (64 m), jeho rozpětí je 204 feet (61,2 m). Klene se nad kaňonem skoro přesně uprostřed mezi ostatními dvěma mosty. V červnu 2002 se odloupl z vnitřní strany část pískovce o váze 4000 tun, tím došlo k jeho rozšíření. Na spodní části mostu byly vytesané petroglyfy, znázorňující tančící postavy, které dali mostu tento název.
Poslední procházku jsme si udělali k mostu Owachomo, v překladu Skalní kopec, který vede nad kaňonem Armstrong. Most je vidět již shora od parkoviště z nedaleké vyhlídky. Vede k němu poměrně krátká cesta, dá se říct, že téměř i nenáročná. Je to nejmenší a nejtenčí most. Výška mostu je 106 Feet (32 m), jeho rozpětí je 180 feet (55 m). zajímavostí je, že se po něm dříve jezdilo. Nyní je jeho šířka na vrcholu jen 3 metry. Právě proto se asi zdá, že je delší než předcházející. Svým zasazením do KRAJINY působí skutečně jako most, i jeho mohutné konce, které ho spojují se zemí mne doslova fascinovaly.
Všude cestou jsou vidět nejen mosty, ale i různě křivolaké kaňony. Je to skutečně pastva pro oči. Neustále se zastavujete a koukáte a žasnete. Trochu jsme váhali, zda se sem vypravit při naší cestě po jihozápadu Ameriky, ale vůbec našeho rozhodnutí nelitujeme. Stojí to za to.