Naučná stezka doupných stromů – výlet do Středozemě

Když se po konci Starých časů změnil tvar země, ze krajin dávné Středozemě toho do dnešních časů příliš nezůstalo. I když J.R.R. Tolkien naznačuje, že západní části mýtické KRAJINY jsou rozesety v dnešní Evropě, musíme si jen popustit trošku fantazii.

Zřejmě podobně se zachovali žáci břeclavské základní školy na ulici Slovanská. Ti vytvořili v hodinách výtvarné výchovy sérii obrázků na téma doupné stromy.

Doupné stromy jsou ty, ve kterých se vlivem povětrnosti, činnosti zvěř či ptactva vytvořily různé dutiny, které slouží jako úkryt nebo příbytek dalších tvorů.

Poměrně značné množství takových stromů se nalézá v oblasti soutoku Moravy a Dyje jihovýchodně od Břeclavi. Tvůrci děl se nechali inspirovat právě bájeslovím slavného anglického romanopisce a obrazy pojmenovali po některých postavách či tvorech z bestiáře dávné Ardy.

Vcelku logicky je tu nejvíc stromů pojmenovaných po tvorech, kteří měli k přírodě a stromům nejblíže, tedy pastýřích stromů – entech. Najdeme tu i zlomyslného Dědka Vrbáka, který ve Starém hvozdu věznil hobity.

Přírodě jak známo vládla valarská královna Yavanna (ne tedy valašská, jak se upsal nějaký všetečka u tabulky, která popisuje Yavannin strom).

Najdeme tu postavy veskrze kladné, tedy Gandalfa, chcete-li Mithrandira či kdysi Olórina. Mezi postavami nechybí i původně spravedlivý, nakonec temnotě podlehnoucí Saruman (Curunír).

Samozřejmě tu je prapůvodce všeho zla Melkor, kterému tvůrce silmarillů Feanor dal jméno Morgoth.

Stezka po doupných stromech provází turistickou trasu z Břeclavi k zámečku Pohansko (zelená pěší, cyklotrasa 43). Mimo to provází i další naučnou stezku pojmenovanou přímo Pohansko. Samotné doupné stromy jsou označené až v lužním lese, tedy zhruba v 1,5 km dlouhém úseku od kolejí k zámečku. Právě u něj pak na závěr můžeme objevit pozůstatky největšího ohnivého draka Třetího věku Šmaka zlatého.