Naučná stezka Kašava

S novými naučnými stezkami jakoby se snad v naší milované vlasti v poslední době roztrhl pytel. Což je jedině dobře - síť turistických značek nemůže pokrýt všechna nejkrásnější místa u nás... a kdo právě ta méně známá zná Líp, než místní obyvatelé? Jedna taková nová NS byla v roce 2013 vybudována i v okolí rekreační obce Kašavy - dědiny schoulené v údolí Dřevnice mezi Slušovickou přehradou a dominantním kopcem Sýkornicí, který domorodcům bohužel brání v rozhledu na blízké centrální pásmo Hostýnských vrchů. V Kašavě se nenachází žádná notoricky profláklá historická památka a ani okolní přírodní reliéf se nevypíná do takových nadmořských výšek, že by se o nich psalo v průvodcích. Vše je zde mnohem prostší, zato ale upřímnější a celý tento málo známý kout voní ryzí člověčinou. Nutno přiznat, že mu tuhle pečeť už hodně dávno vtiskli valašští přistěhovalci, kteří pro své ovečky vyklučili lesy i na okolních vršcích a náhorních planinkách a díky čemuž se zde i dnes (obklíčeny hvozdem) rozprostírají Pastviny s nádhernými výhledy do širého okolí.

Naučná stezka Kašava se skládá ze dvou větví, které lze sloučit do jediného, přibližně 14 km dlouhého okruhu. Ta druhá část, kterou zatím nemám projítou, obchází Kašavu od jihu a západu. Kromě několika zajímavých výhledů se dotkne se místa, odkud se kdysi - namísto na hladinu Slušovické přehrady - nabízel pohled na starobylou dřevařskou osadu Janůvky. Hlavní okruh NS Kašava vede z centra dědiny na návrší, kde poutník narazí na první siluetu novodobé dřevěné Křížové cesty. Jednotlivá zastavení jsou velmi prostá a tvořena jen sloupem se stříškou, která chrání jeden ze 14 vyřezávaných reliéfů, mapujících poslední kroky člověka jménem Ježíš. Prostá, ale v souladu s okolní krajinou velmi působivá... Křížová cesta dosahuje délky asi 600 m, od posledního zastavení stezka klesá lesem přes místo zvané Vinohrádek dolů k silnici. V lese se nachází jezírko, opředené pověstmi. Prý se tu kdysi kašavští praprapředci pokoušeli postavit kapli, ale základy se vždy do druhého dne propadly do zemských hlubin. Od silnice naučný chodník stoupá na hřeben Sýkornice.

Tuhle část stezky projítou nemám. Znám ji až od místa, kde se vyloupne na dlouhé, krásné temeno sýkornického vrchu, oddělujícího dědinu Držková od Kašavy. Temeno s loukami, fantastickými výhledy a jedním romantickým místem, kde se chodník vine nad vrcholky pískovcového a poměrně dlouhého mrazového srubu Vrzavých skal. Už samotné jejich bizarní tvary se dvěma velkými převisy stojí za návštěvu. Stejně tak rozhled od turistického odpočivadla na Slušovickou přehradu, stejnojmenné městečko a hradbu Vizovických vrchů a Bílých Karpat za nimi. Ze Sýkornice naučná stezka klesá prudkým lesním svahem několika táhlými serpentinami, aby posléze poutníka vyplivla na dalších vyhlídkových pasekách už na dohled od Kašavy. Cestou do jejího centra zaujme ještě ve svahu budova školy a dole v obci pak krásně opravený kostel sv.Kateřiny, u něhož se nachází Památníky obětem obou světových válek.

A úplně na samý závěr doporučuji zastávku ve stylové cukrárně s venkovním posezením U Šarmanů. Nejen nad něčím dobroučkým k zakousnutí, ale i nad sklenkou řízného moku (cukrárna nabízí i čepované pivečko a jiné tekuté pochutiny) pak můžete v klidu porozjímat nad místy, která se vám na NS Kašava nejvíce líbila...