Naučná stezka Velká krušnohorská výsypka

Nenavštívit Velkou podkrušnohorskou výsypku, asi by mě do konce života nenapadlo, že „výstřelky“ nejsou od „vystřelit si z někoho“, ale že jsou to umělá jezírka vzniklá odstřelem na již navršených výsypkách.

Takže i všem ostatním dnes doporučím výlet za poznáním, jak vzniká zcela nová krajina po ukončené povrchové těžbě hnědého uhlí.

Zmíněnou Naučnou stezku, zaměřenou na geologii, botaniku, zoologii, ekologii a rekultivaci krajiny po povrchové těžbě najdete přibližně 6,5 km severně od Sokolova, vlevo nad silnicí vedoucí z Lomnice do Vintířova a Chodova. Dostat se tam lze pouze autem nebo pěšky po silnici ze Sokolova a Lomnice směrem na Vintířov a Chodov (nebo opačně). Záměrně uvádím pouze, protože tentokrát to bude výlet pro pěší, zato však vhodný třeba na odpolední procházku, protože trasa stezky měří pouze 3,2 km a časová náročnost je asi 1 – 2 hodiny.

Stezku byste marně hledali na mapě (KČT č. 3 Krušné hory – Kraslicko), ale zorientovat se není zase tak těžké. Na parkovišti u silnice pod výsypkou je umístěn první informační panel s mapkou celé trasy (cca 1,5 km nad Lomnicí).

Terén stezky není nepříliš náročný na převýšení. Za mokra, po deštích a v zimním období ale povrch kluzký (jílovité hlíny). Pěšiny v porostech jsou místy zarostlé, na některých úsecích poškozené. Pozor na dřevěné konstrukce chodníků a lávek – v době přípravy článku byly v dezolátním stavu.

Odlišně od obecně známého značení KČT jsou v terénu umístěny plastové tabulky s kresbou ježka. V některých místech je ale značení zničené. Hned první ježek u silnice (má ukazovat doleva) při naší návštěvě chyběl. Za zast. č. 3 chyběla odbočka Doprava. Oceníte ale výtečně zpracované informační tabule.

O čem se dozvíte z informačních panelů na zastávkách?

U panelu č. 1 „Hromada hlíny a co víc ?“ umístěného hned na parkovišti u silnice se seznámíte s těžbou uhlí a následnou rekultivací, schématem lomu a výsypky. Jsou zde také bezpečnostní pokyny pro pohyb po Naučné stezce a z okraje parkoviště je ničím nepřerušovaný výhled do lomu Družba.

O pohybu vody, složení, chemických změnách vody, příkladech chemického složení vody a jeho vlivu na živé organismy se dočtete na panelu č. 2 s názvem „Voda na výsypce“. Přirozený vývoj vodních nádrží na výsypce a přenesených vodních společenstev (tzv. sukcese) jsou námětem panelu č. 3 – „Umělá nádrž s přeneseným společenstvem“. Z panelu č. 4 ze dozvíte , že i lesníci mají v pozdějším stádiu jejího vývoje výsypek co do činění s rekultivací a obnovením života na nich. Následující informační panel č. 5 i jeho okolí vás ale vrátí na samé „Počáteční stádium vývoje výsypky“ a seznámí vás např. se suchozemskými organismy, životem ve vodních plochách a s již zmíněnými výstřelky. Že není jen tak jednoduché oživit nově navršenou výsypku ukazuje panel č. 6 „Problémy se železem“ (zdroj železa, mechanismus srážení a zadržení, toky znečištěné železem). U panelu č. 6 B už si prohlédnete „Pokročilé stádium vývoje výsypky“ a na Zastávce s panelem č. 7 se seznámíte s „Přirozenými ekosystémy“ živočišné říše (drobní savci, ptáci, dravci). Obsah panelu č. 8 je o výkonu myslivosti na výsypkách a č. 8 B o „Urychlení přirozeného vývoje nádrže přenosem společenstva“ – historie nádrže, vznik slanisek, obojživelníci na výsypkách. Využití přirozeného náletu pro lesnické rekultivace je námětem panelu č. 9. Na počátek samotného vzniku výsypky se obrazně vrátíte u panelu zast. č. 10 s názvem „Jak se dělá výsypka“ a tématy o Dopravě nadložních hornin, problémech se stabilitou výsypky, s průřezem výsypkou a celkovými údaji o výsypce. Poslední z panelů č. 11 se zabývá mokřady, jejich definicí a funkcí v krajině, ochranou mokřadů na národní a mezinárodní úrovni, mokřady na území dotčeném těžbou uhlí a vysvětluje pojmy meandrový mokřad a křovitý mokřad.

Na trasu stezky doporučuji dlouhé kalhoty a rukávy a kvalitní (kotníkovou) obuv.

V místě styku s dopravními komunikacemi a při přecházení lávek na trase dbejte zvýšené opatrnosti.