Nejdek u Lednice
V 9. století území dnešního Nejdku hrálo důležitou roli jako hradisko v centrální části Velkomoravské říše, které od jihu chránilo přechod přes řeku Dyji do vnitrozemí. O jeho významu ostatně svědčí i to, že pojmenování pozdější kolonizační vsi Nejdek, založené asi ve 13. století nedaleko od tohoto hradiska, vychází z německého jména používaného pro ochranné hrady. V půdorysu je Nejdek v podstatě ulicovkou s mírně rozšířenou návsí.
Poprvé se jméno vsi v podobě Nideke vyskytuje v listině z roku 1244 a v urbáři lichtenštejnských statků z roku 1414 můžeme nalézt tvar Neydek i Neudek. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 nesla obec úřední název Nejdek s německou variantou Neudeck. Od osvobození v roce 1945 se úředně jmenuje Nejdek.
Na počátku své historie patřil Nejdek rodu Sirotků, kteří drželi území okolo Pavlovských kopců až k Lednici. V roce 1310 získali ves Lichtenštejnové a připojili ji ke svému lednickému statku, u něhož setrvala až do zániku patrimoniální správy v roce 1848. Její správní začlenění se v novém systému správy rakouské monarchie často měnilo. V letech 1850-1869 spadala pod soudní okres Břeclav, od roku 1869 až do roku 1949 pod soudní okres Mikulov. Také politický okres Nejdek několikrát změnil. Nejprve v letech 1850-1855 patřil pod Hustopeče, v letech 1855-1868 pod Břeclav, v období 1868-1869 pod Hodonín a v letech 1869-1949 pak pod Mikulov. Při územní organizaci okresů v českých zemích vznikl v roce 1949 nový politický okres Břeclav a od té doby je jeho součástí. Od roku 1966 se Nejdek stal osadou obce Lednice a v seznamu obcí okresu je veden jako jeho místní část.