Nejstarší panelový dům v Česku

Fotografie (4) • Foto: Franta

Hned na úvod musím s velkým zadostiučením konstatovat, že toto prvenství patří Zlínu a že tento první „panelák“ dosud na svém místě poblíž řeky Dřevnice stojí.

Experiment s montovanými panely na stavbu rodinných domků byl přitom zdařile vyzkoušen už za Bati roku 1940, ale kvůli nerentabilitě takového typu výstavby se i nadále domky pro rodiny zaměstnaců budovaly z cihel. Autory projektu panelových montáží se tehdy stali Hynek Adamec a Bohumír Kula. Tito pánové, kteří po „Vítězném únoru“ pracovali ve znárodněném podniku Stavosvit, poté byli osloveni, aby vypracovali návrh i na výstavbu velkého panelového domu. Stát totiž pro lidi potřeboval ohromné množství nových bytů, jež nebylo možno dále řešit jen výstavbou z cihel.

První prototyp dnešních „paneláků“ tak vyrostl na pozemku louky mezi železniční tratí a řekou na dnešním Benešově nábřeží (tehdy Nábřeží pionýrů) roku 1954. Čtyřpatrový objekt byl označen jako G40, přičemž písmenko „G“ označovalo tehdejší Gottwaldov a číslovka 40 pak počet bytů v domě, zbudovaném z prefabrikovaných panelových dílců.

Jáma pro základy objektu, jenž měl dosáhnout délky 46 a šířky zhruba 14.5 metru, byla vykopána v prosinci 1953. Suterén byl odlit betonem za pomoci dřevěného bednění, zbytek už montován z panelů vyráběných v Malenovicích. Na stycích k sobě byly panely spojovány svařováním kovových ok a svary zakryty maltou.

Obvodové stěny členily vertikální profilované sloupy, navozující představu pilastrů a které se staly zvláštním poznávacím znamením prvních panelových domů typu G40. Po dokončení montáže objekt zakryla plochá střecha.

Zajímavostí je, že byl každý z těchto „paneláků“ originálem a nešly jako ty pozdější spojovat do souvislých řad. Čtyři byty v každém podlaží totiž měly na kratší obvodové straně okna kuchyní obrácena k severu a k jihu. Dům měl dva vchody a patřil k nejvýstavnějším panelovým objektům, neboť suterén byl od dalších podlaží oddělen římsou a patra obzvláštněny horizontálními linkami. Vchody nahoře zkrášleny mozaikou a nad hlavní římsu byly umístěny dekorace v podobě plochých kalichů – tzv. „čuček.“

Panelový dům měl 8 třípokojových a 32 dvoupokojových bytů o výměře 53 až 68 metrů čtverečních. Kromě pokojů patřila k vybavení bytu kuchyň s plynovým sporákem, „špajzovou“ skříní, stolem a dvěma zavěšenými skříňkami. Koupelna disponovala vanou, umývadlem a splachovacím WC. Dům byl bohužel bez výtahu a měl špatnou protihlukovou izolaci, jenže oproti dnešním panelovým domům byl komfortnější díky topení umístěnému do zdi a podlahovému vytápění koupelny.

Ve Zlíně bylo do roku 1958 vystavěno celkem 11 těchto obytných objektů, čtyři další vyrostly v Otrokovicích a třeba v Praze z nich vyrostlo sídliště na Zelené lišce. Mladší domy G40 budované v tehdejším Gottwaldově a jiných městech už ale postrádají sloupky pro zvýraznění vchodů, atika není zdobena, chybí dekorativní prvky a barevné fasády.

Typ domů G40 byl brzy dán k ledu a stavební nadprodukce realizována typem domů s označením G57, přičemž číslovka tentokrát označovala rok.

Zlínský první panelový dům byl v devadesátých letech rekonstruován a zateplen.

Poslední aktualizace: 25.11.2023

Nejstarší panelový dům v Česku na mapě