New York a Washington - cestování po východním pobřeží USA.
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Město
Splnění klukovského snu. Tak bych charakterizoval naši návštěvu New Yorku a Washingtonu. Vše začalo nabídkou, zda bych se nechtěli zúčastnit cesty, na kterou se chystala dcera s manželem. Ano, bylo jasnou volbou. Po zakoupení letenek jsme začali vyřizovat ESTU. Když vše klaplo, tak nás seznámili se zamýšleným programem. Abychom neztráceli čas při čekání ve frontách na vstupy, rezervovali nám přes internet lístky na Empire State Building, výstup na sochu Svobody v New Yorku, Washingtonův monument a prohlídku Capitolu ve Washingtonu. Také si zajistili lístky na světoznámý muzikál Lion King. To jsem absolvoval nechtěl, mým přáním bylo navštívit utkání NHL. Na výběr byly zápasy New York Rangers, New York Islanders, New Jersey Devils a Washington Capitals. Když jsem zjistil, že v době našeho pobytu přijede na led Devils do Jersey Florida Panthers s ledendou Jardou Jágrem, bylo rozhodnuto.
Naše cesta začala na letišti v Praze, odkud jsme letěli na Heatrow do Londýna. Odtud jsme zamířili na letiště J.F. Kennedyho v New Yorku. Tady proběhla přísná kontrola včetně odebrání otisků prstů, povinné focení do policejní databáze a pohovor /kam cestujeme, jak dlouho budeme v USA, kde budeme bydlet, zda máme dostatek financí..../. A byli jsme v Americe :-). Vlakem jsme dojeli k metru, kde jsme si koupili týdenní jízdenku a vydali se na Manhattan, kde jsme měli rezervovaný hotel. Přestože cesta byla dlouhá a únavná, tak jsme se po ubytování vydali na večerní procházku na Times Square. Na druhý den měli ostatní naplánované nápkupy v New Jersey, ale já jsem chtěl všechen čas věnovat prohlídce New Yorku, tak jsem sedl na metro a jel na jižní Manhattan. Vystoupil jsem u One World Trade Center a vydal se k památníku na Ground Zero. Je to místo velmi vkusně a citlivě upravené a při vzpomínce na to, co se zde 11.9.2001 stalo, mi běhal mráz po zádech... Další zastávkou bylo nábřeží s výhledem na New Jersey. Byl krásný slunečný a teplý prosincový den a tak už jen v tričku jsem pokračoval do Battery parku, kde jsem si prohlédl Spheru, která byla poškozena při útoku 11. září a následně přemístěna sem do parku vedle pomníku obětem Korejské války. Nedaleko je vstup na trajekt na Staten Island a tak jsem se vydal na plavbu kolem sochy Svobody. Trajekt je zdarma a jezdí každou půlhodinu. A tak jsem se poprvé dostal do blízkosti této světoznámé sochy. Po připlutí na Staten Island devadesát procent cestujících jen prošlo turnikety a vrátilo se na palubu trajektu mířícího zpět na Manhattan. Mým dalším cílem byl Brooklynský most, který je snad na všech pohlednicích Manhattanu. Je to více, jak sto let starý stavitelský skvost. Když se dost vynadívám pokračuji k obrovské budově Radnice. Tam se vejde úředníčků.... Pak skočím na metro a jedu do Harlemu. Mnozí mě od tohoto záměru zrazují, ale já chci vidět pravou černošskou čtvrť. Projdu v pohodě kolem světoznámého divadla Apollo, kde svou kariéru začínala většina černošských hvězd a mířím růžemi rozkvetlou ulicí /je prosinec/ do Central parku. Je to krásná procházka mezi jezery a podzimně zbarvenými stromy. Do víru velkoměsta se vracím nedaleko Carnegie Hall. Projdu až na Times Square a odtud se metrem přejedu do Brooklynu. Chci si vychutnat podvečerní pohled na pomalu se rozsvěcející Manhattan a Brooklynský most. Je to fakt zážitek... Další den má být nejsilnějším zážitkem vyhlídka z Empire State Building. Z metra vystoupíme u krásného uzoučkého mrakodrapu Flatiron. Pěšky pokračujeme k ESB. Lístky máme rezervované, tak míjíme dosti dlouhou frontu a jdeme k osobní prohlídce. Je to stejné, jak na letišti, ale bohužel je to nutné. Výtahem vysvištíme do 86. patra a celý New York nám leží u nohou. Parádní... Obloha je bez mráčku a tak si to užíváme. Asi hodinu jsme si vychutnávali krásné a neopakovatelné výhledy na toto velkoměsto. Pak pokračujeme v procházce po Manhattanu, nejdříve do Národní knihovny, pak si prohlédneme Grand Central Terminal, následuje sídlo OSN a Trumpův mrakodrap. Dále se věnujeme prohlídce katedrály sv. Patrika, odkud zamíříme okolo Radia City Hall k Rockefellerovu centru, kde je rozsvícen tradiční vánoční strom. Je sobota a tak je tu strašná spousta lidí. Další den je na programu zase lahúdka - plavba k soše Svobody. Počasí opět nádherné a tak se ještě projdeme po nábřeží a v Battery parku. Po nezbytné osobní prohlídce jdeme na horní palubu lodí, abychom si užili výhledy a hřejivé paprsky slunce. Projíždíme kolem sochy Svobody a mě udivuje, jak je vysoká. Po připlutí si nejdříve děláme vycházku po ostrově a pod sochou a pak jdeme absolvovat nutnou prohlídku, abychom mohli na Ochoz. Je zvláštní stát na místě, které důvěrně znáte z filmů, internetu a o kterém jste si mysleli, že ho nikdy nemůžete navštívít osobně. Další zastávkou je nedaleký Ellis Island. Tudy procházeli všichni imigranti do USA. Celkem asi 12 milionů lidi. Pohovor, lékařskou prohlídku a další procerudy tu absolvovalo až 5000 lidí denně. A to před sto lety, v době, kdy si úředníci museli vystačit s tužkou a papírem..... Jaký kontrast s chováním představitelů EU při nynější uprchlické krizi v době počítačů !!!!!! Po návratu na Manhattan se jdeme podívat k památníku 11/9 na Groung Zero. Při pohledu na obrovský bazén a jména obětí mi běhá po zádech mráz. Nedaleko odtud je kostel sv. Pavla s předměty zachovanými z doby teroristických útoků. Potom jdeme po Wall Street k Charging Bull - soše býka, představujícího sílu peněz. Při zpáteční cestě se ještě podíváme do Trinity Church, známého kostela nejsvětější trojice. Pak se rozdělujeme a já mířím metrem na Penn Station. Odsud mi jede vlak do New Jersey na vysněný zápas NHL. Je to tu pěkný mumraj, jezdí tu metro, vlaky i autobusy, tak jsou tu tisíce lidí. Ale vše dopadne dobře i s mojí mizernou angličtinou zanedlouho sedím s platnou jízdenkou ve vlaku mířícím Lincolnovým tunelem pod řekou Hudson do Jersey. Na zastávce se mnou vystupuje mnoho hokejových fanoušků v dresech a tak se ve tmě nezdržuji s orientací, kde je aréna, a jdu za nimi. Jaké je moje překvapení, když asi po čtvrt hodině chůze zapadnou do sportbaru :-(. Tak vytahuji telefon s mapou a hledám arénu. Naštěstí mám dost času, tak vše klapne. Zápas na živo je opravdu zážitek. Trochu rozčarován jsem jen z některých diváků, více než hokeji se totiž věnují obrovským porcím hranolků a coca coly, které mají v krabicích na klíně. Ještě více jsem byl překvapen, že góly hostujícího mužstva se na velké kostce nad ledem neukazují, jako by neexistovaly..... Další den vyrážíme opět přes Harlem do Cental Parku a zpět jdeme po západní straně, kde nahlédneme do Guggenheimova a Metropolitního muzea. Poté se přesuneme do Little Italy a Chinatown. Tyto čtvrti mají skutečně zvláštní neopakovatelnou atmosféru. Odsud je to kousek na jih Manhattanu, kam si jdeme prohlédnout především krásný Woolworth Building. A pak už míříme na Brooklynský most, kde si chceme užít neopakovatelnou podvečerní podívanou na rozsvícející se Manhattan. Máme štěstí, tenkokrát je to ještě umocněno krásným západem slunce. A nastal den, kdy se loučíme s New Yorkem a přesouváme se do Washingtonu. Dopoledne se ještě stihneme podívat do Central Parku, kde se koná vzpomínka na Johna Lennona, který byl před 35 lety zavražděn nedaleko odsud. A pak už se vydáváme na stanoviště Megabusu, který nás za čtyři hodiny doveze do hlavního města USA. Jedeme po dálnici a vše probíhá v pohodě. Do hotelu jedeme moderním metrem, podobným tomu pražskému. Večer ještě stihneme prohlídku a večeři v čínské čtvrti. Další den věnujeme návštěvám muzeí, kterých je zde opravdu hodně a co víc, vstupné je zdarma... Nejdříve si prohlížíme obrazy a sochy v Národní galerii umění. Je to na celý den a tak si na radu paní v infocentru vybíráme jen ty nejvzácnější obrazy. Další zastávkou je botanická zahrada. Je tu plno krásně kvetoucích orchidejí, bezpočet exotických rostlin a konci jako bonus strom s plody kakaovníku. Následuje návštěva muzea amerických indiánů. A po něm muzeum letectví a kosmonautiky. Tam jsme nejdéle, protože expozice je opravu zajímavá a to včetně možnosti projít si část kosmické rakety nebo navštívit Air Force One z doby prezidenta J.F. Kennedyho. Další den začínáme návštěvou památníku americké námořní pěchoty v Arlingtonu. Tím je sousoší Vztyčování americké zástavy na hoře Suribači. Pomník představuje příslušníky americké námořní pěchoty, kteří vztyčili vlajku USA na ostrově Iwodžima v Pacifiku /předlohou je světoznámá fotografie Joea Rosenthala/. Pak pokračujeme do Arlingtonského národního hřbitova, kde je pochováno více jak 400.000 zesnulých. Mezi nejznámější patří prezident J.F. Kennedy a jeho manželka Jacqueline. Odsud přejdeme přes řeku Potomac k památníku A. Lincolna. Následuje památník obětem korejské války, památník M.L. Kinga a velkolepý památník obětem 2.světové války. Odtud se jdeme podívat k Bílému domu, tady si musíme udělat povinné foto. Pak se rozdělujeme. Ostatní jedou do ZOO a já se vydávám okolo Washingtonova a Jefferonova monumentu zpět do Virginie k budově Pentagonu. Hned mě samozřejmě zastavuje stráž a tak musím obejít celý komplex, abych se dostal k památníku 11. září. Tady se totiž zřítilo jedno z letadel ovládané teroristy a pomníčky tady má všech 184 obětí. Pak pokračuji na nedaleký kopec, kde je památník amerického letectva. Zpátky se vracím už v podvečer, kdy zapadající slunce krásně osvětluje Tidal Basin, v jehož hladině se zrcadlí jak Washingtonův, tak Jeffersonův památník. Přestože je 10. prosince, chodím jen v tričku :-). Na dopoledne následujícího dne máre rezervovanou prohlídku Kapitolu. Protože je opět krásné počasí, jdeme celou cestu pěšky. V Kapitolu si nás rozdělí do malých skupin a s průvodkyní absolvujeme prohlídku, té části, kam mohou turisté. Je to předeším historické křídlo Kapitolu. Pak pokračujeme podzemní chodbou do 300 metrů vzdálené Kongresové /Národní/ knihovny. Je to nádherná budova s krásně vyzdobenou čítárnou. Je největší na světě a obsahuje 30 miliónů knih. Odtud jdeme do Národního archívu, kde je uložena zakládací listina Spojených států amerických. A pak už nás čeká nejvyšší budova ve městě, Washingtonův památník, kde máme rezervovanou prohlídku. Výhled na všechny strany je opravdu krásný. I Bílý dům máme jako na dlani. Pak přejdeme malý kousek a jsme v Muzeu historie přírody. I tady jsou moc zajímavé expozice, třeba minerály nebo meteority. Také je tu vystaven největší diamant světa. Na Muzeum holocaustu, které jsme měli naplánované na konec, už nedošlo. Bylo totiž zase krásné počasí a tak jsme zvolili procházku okolo Tidal Basinu a řeky Potomac a návštěvu Rooseveltova památníku. A nastal poslední den. Dopoledne jsme se ještě podívali do návštěvnického centa Bílého domu, což je velmi zajímavá expozice mapující celou historii sídla amerických prezidentů. Poté jsme ještě stihli nákup dárků a už jsme pospíchali na Dullesovo letiště, odkud jsme se vydali přes Londýn zpět domů. Bylo to nezapomenutelných deset dnů .