Nová naučná stezka v Petrovicích na Klatovsku: kouzlo a tajemství středověkého dolování zlata

Ojedinělý a nevšední zážitek nabízejí Lesy ČR všem lidem, kteří se rozhodnou pro návštěvu oblasti nacházející se v půvabném šumavském předhůří na Sušicku, v okrese Klatovy, v Plzeňském kraji. V obci Petrovice u Sušice totiž Lesy ČR nedávno otevřely zcela novou naučnou stezku a zároveň také cyklostezku nazvanou „Po stopách středověkého dolování zlata.“ Absolvování zhruba sedmnáctikilometrové okružní trasy návštěvníkům umožní vydat se po stopách našich předků a seznámit se tak s rozsáhlými zbytky místních zlatých dolů, jejichž historie sahá hluboko do minulosti. Kutání zlata ve zdejší krajině připomínají ústí středověkých šachet a štol, propady, odvaly nebo haldy vytěžené horniny.

„Naučná stezka začíná i končí přímo v Petrovicích. Je koncipována tak, aby návštěvníky přivedla zpět k výchozímu místu na návsi v Petrovicích. Sedmnáctikilometrovou trasu lemuje pět naučných, informačních tabulí, u kterých je možné využít současně zbudovaného zázemí pro odpočinek a relaxaci,“ podotýká Ivan Klik, ředitel Krajského ředitelství Lesů ČR Plzeň.

Hlavním magnetem Naučné stezky jsou dvě středověká důlní díla, kde se v dávných dobách zlato těžilo: jednak je to tak zvaná Jírova jáma, která se nachází v blízkosti místní části obce Hartmanice zvané Dolejší Těšov, a dále jsou to rozsáhlé zbytky důlního díla nad Dolejším Těšovem v délce zhruba 500 metrů.

“Věříme, že kromě poznání lokalit známých především těžbou zlata v minulosti, návštěvníky naučné stezky uchvátí i několik výhledů na krásná místa současné krajiny. Výhledy, například na Hartmanicko či Petrovicko, jsou opravdu skvostné,“ doplňuje Petr Najman, lesní správce Lesní správy Lesů ČR Železná Ruda.

Náklady na vybudování naučné stezky a cyklostezky dosáhly částky téměř 200 tisíc korun a byly hrazeny ze speciálního Programu 2020, kterým Lesy ČR celostátně podporují veřejně prospěšné funkce lesů.

Zajímavosti důlního díla nad Dolejším Těšovem

Šachty a propadliny nad Dolejším Těšovem připomínají těžbu ze 14. a 15. století. Dosud známá hloubka podzemních prostor je asi 70 metrů, důl je přibližně do poloviny zatopen vodou. Přístup do dolu z povrchu je možný pouze se speleologickou jednolanovou technikou. Při potápěčských průzkumech byly pod vodou nalezeny středověké žebříky, trámy a výdřevy.

Ještě v 16. století bylo jediným nástrojem dobývání rudných žil želízko a mlátek. Čelo štoly se rozpalovalo založeným ohněm a polévalo vodou, aby vznikly několikacentimetrové trhliny, které pak horníci snadněji odsekávali. Práci horníků ve středověku osvětloval jen mihotavý čadící plamínek olejových lamp, a tak přítmí až skoro tma ve vlhkých a špatně větraných důlních dílech bylo jejich neustálým společníkem.

Plány Lesů ČR do budoucna

V budoucnosti podpoří Lesy ČR cestovní ruch ve zmiňované oblasti dalšími projekty. Prvním z nich je vybudování Naučné stezky Mouřenec u obcí Hartmanice a Annín, nedaleko Sušice. Druhý pak představuje rozsáhlá rekonstrukce turistických stezek v oblasti Čertova jezera u Železné Rudy – Jezerní cesta a Jezerní spojka.