Nové Město nad Metují - Krajská brána
Turistické cíle • Památky a muzea • Hradby
Přístup do Nového Města nad Metují byl po založení města na začátku 16. stol. dvěma branami: z jihu Horskou bránou a ze severu Krajskou bránou. Krajská brána postavená o něco později než Horská dostala v 18. stol. č. 11. Dvouposchoďová Krajská (Zemská, Hradecká) brána s výškou shodnou s výškou hradeb, postavená z opukových kamenů měla původně hranolovitý tvar. Brána byla chráněna na jedné straně tříposchoďovou věží Zázvorkou (hladomornou, lidomornou) a na druhé strmou skalní stěnou a přistavěnou špicí, která sloužila i k ochraně padacího mostu. V místě věže Zázvorky byl 10. 8. 1501 položen Janem Černčickým z Kácova, základní kámen k založení města. Připomínkou na tuto událost a stručný popis dějin města připomínají pamětní desky na stěně věže. Věž Zázvorka a brána byly spojeny chodbou a z města také pavlačí. K věži přiléhá dům, ve kterém je umístěna galérie a informační centrum, dříve zde bývala městská věznice. V obou branách vybíral tzv. „branný“ clo. Před oběma branami k tomu účelu stála závora nebo váha, která se přes cestu stahovala nebo vytahovala. Brána měla také branku pro pěší, která se v noci také zavírala. Věž Zázvorka stála až za závorou a od toho dostala věž svůj název. Padací mosty se na noc a v případě nebezpečí vytahovaly. V bráně mělo pohotovost stále šest mužů z řad měšťanů, kteří se střídali. Majetnější si za sebe sjednávali náhradu. V bráně byl také hlásný, který byl zároveň ponocným. Ostroh řeky Metuje dovoloval rozvoj města především severozápadním směrem a Dopravě mezi historickým městem a Novým Městem časem Krajská brána již nevyhovovala, proto byla v r. 1874 zbořena.