O přírodní rezervaci Záskalí

Pokud zamíříte z rozcestí pod Komínskými skálami po zeleně značené tur.trase směrem na východ do Kudlovické doliny, ocitnete se zhruba po dvaceti minutách chůze pod zalesněným hřebenem tvořeným soustavou skalnatých suků, oddělených od sebe drobnými sedélky. Pozor – nevstupovat! Území nacházející se po vaší pravici už totiž patří do chráněného území Přírodní rezervace Záskalí, na němž je pohyb mimo značených tur.tras zakázán. Útěchou vám budiž to, že zelená značka v podstatě tento pás skalnatých „hrbů“ (i s tím nejvyšším – Kameňákem se svými 541 m) kopíruje po jejich úpatí v délce asi tři čtvrti kilometru. Nemusíte litovat, že zdejší pískovcové skalní výchozy zblízka neuvidíte – já se po nich kdysi (ještě v osmdesátých letech minulého století) prošel a nijak zvlášt mne ty balvany, skalky a trosky mrazových srubů neupoutaly. Oproti Komínkám a Budačině je to totiž jen takový odvar, slabý jako čajíček…

 

PR Záskalí byla na rozloze téměř 32 ha vyhlášena roku 1995 a kromě vlastního hřebene s vrchem Kameňák jsou chráněny i jeho jižní a severní vrcholové svahy. Rezervace začíná 200 metrů od Rozsypalovy lesní osady v horní části Kudlovické doliny, dosahuje délky jednoho kilometru a její nejvyšší bod se nachází právě na skalnatém Kameňáku. Stejně jako skály pod Jílovou, na Komínkách a na Budačině, jsou i tyto výchozy tvořeny slepenci a drobně až hrubě zrnitými pískovci flyšového pásma Západních Beskyd a to lukovskými vrstvami soláňského souvrství.

 

Porost lesa v rezervaci je složen převážně z buku lesního (s vtroušeným dubem zimním), lípou velkolistou a srdčitou, javorem klenem a habrem obecným. Ve zvláště vyvinutém bylinném patru se z těch cenných nachází např.okrotice dlouholistá i bílá a kruštík modrofialový. Z ostatních je hojný lýkovec prudký, kyčelnice cibulkonosná či vraní oko čtyřlisté. Nachází se zde rovněž bohaté porosty kapradí a roku 2002 byla v rezervaci nalezena vzácná dřevokazná houba – korálovec bukový.