Obrázky z Brna – Adolf Loos, otec a syn

Fotografie (14) • Foto: Bubinga

Při nedávných toulkách Brnem jsem se rozhlížel a fotografoval. Zaujal mě jeden člověk, nebo vlastně to byli dva lidé – otec a syn.

Adolf Loos se narodil 10. prosince 1870 v Brně. To nepamatuji. Já jsem se s tímto jménem setkal o něco později, při svých studiích na „stavárně“ v osmdesátých letech minulého století v tomto městě.

Brzy jsem ale zapomněl. Nyní po více jak třiceti letech se to rozhodl napravit. Je pravda, že mnoho realizací Adolf Loos (syn) tady nemá, ale jeho význam pro vývoj moderní architektury je určitě zásadní. Proto jsem se při procházce po Brně zajímal i o toto jméno. Vzhledem ke korona virové době byly všechny objekty i informační centrum uzavřené, ale zajímavé informace má na svých stránkách TIC Brno, příspěvková organizace Magistrátu města Brna.

U hotelu Continental na Kounicově ulici je osazena pamětní deska, která připomíná, že v těchto místech stávala kamenosochařská dílna Adolfa Loose staršího. Zde se manželům Adolfu a Marii Loosovým 10. prosince 1870 narodil syn.

Foto: Bubinga

O kousek dále jsem objevil připomínku rodného domu slavného architekta. V malém parčíku jsou osazeny kamenné bloky z někdejší Loosovy kamenické dílny.

Budoucí významný rakouský architekt a teoretik architektury byl pokřtěný v nedalekém kostele sv. Tomáše. Po svém otci dostal jméno Adolf.

Nedaleko odtud jsem rozhodně nechtěl fušovat do řemesla dámám a pánům z Ústavního soudu. Jenom jsem si prohlížel sochařskou výzdobu atik dříve Zemského domu, dnes objektu Ústavního soudu nacházejícího se na Joštově ulici. V tomto případě se jedná o práci, na které se podílel Adolf Loos starší.

Park v Lužánkách je nejstarší městský veřejný park v českých zemích. V roce 1860 v něm byla vybudována kašna se sousoším tří rybařících chlapců od Adolfa Loose st. A Franze Melnitzkého.

Foto: Bubinga

Besední dům pro Českou brněnskou kulturní obec byl postaven v letech 1870–1873 podle návrhu architekta Theophila Hansena, ale na sochařské výzdobě hlavního koncertního sálu se podílel Adolf Loos st. Dnes sídlí v tomto objektu na Komenském náměstí Filharmonie Brno.

Na Dominikánském náměstí je dominantním objektem budova Magistrátu města Brna. Kdysi tam ale bylo Druhé německé C.K. státní gymnasium v Brně. Jeden školní rok výuky v letech 1880–1881 zde absolvoval také Adolf Loos.

Na Husově ulici jsem hledal budovu, kde kdysi sídlila Císařsko – Královská vyšší německá průmyslová škola v Brně (zda jsem vyfotografoval tu správnou si nejsem jistý). Důležité je však to, že zde Adolf Loos v roce 1889 složil maturitní zkoušku.

Foto: Bubinga

Na ulici Husově jsem objevil budovu Uměleckoprůmyslového muzea. Klub architektů v Praze a Spojené uměleckoprůmyslové závody Jana Vaňka v Brně zde spoluiniciovaly cyklus přednášek významných avantgardních tuzemských i zahraničních architektů, které probíhaly od listopadu 1924 do února 1925. Podle toho data je jasné, že já jsem navštěvoval přednášky někde jinde a někdy jindy. Tudíž jsem ani nemohl vyslechnout povídání Adolfa Loose „O ekonomii v architektuře“, která určitě ovlivnila mladé brněnské architekty.

Na začátku 20. století byl Adolf Loos jednou z nejvýznamnějších postav vídeňské společnosti, kde pobýval a tvořil. Ale tam jsem se za ním tentokrát nevydal. Je pravda, že ani v Brně jsem nestihnul vše spatřit, ale určitě jsem si po letech připomenul člověka, který sice nebyl moderním architektem v pravém slova smyslu, ale ovlivnil budoucí známé architekty.

O mým dojmem z návštěvy Brna a okolí jsem již něco napsal:
Vila Löw-Beer: https://www.turistika.cz/mista/obrazky-z-brna-rodinne-bydleni-ve-meste-pred-sto-lety-i-vila-low-beer/detail