Loading...
Určitě každý, kdo někde byl v Praze nebo má alespoň tušení o její existenci, slyšel o zajímavém objektu na Václavském náměstí, který se jmenuje palác Lucerna.
Období kolem 1. světové války lze charakterizovat jako jistý přechod mezi secesí a moderními slohy. A v právě v tuto dobu se narodil palác Lucerna, první pasážová stavba v Praze, nacházející se mezi Vodičkovou a Štěpánskou ulicí.
Na projektech výstavby Lucerny se podíleli například stavitel Josef Čamský či geniální statik Stanislav Bechyně, ale duchovním otcem paláce je inženýr, projektant a stavitel Václav Havel (dědeček bývalého prezidenta České republiky). V roce 1907 se začalo stavět a již v roce 1909 bylo povoleno užívání části budovy. Autorovi se podařilo zhmotnit futuristickou vizi o moderní stavbě ve velkoměstě. Vznikl objekt s unikátními architektonickými prvky, kde si podávají ruku zařízení kulturní, společenská i obchodní. Doznívající secese tady sice ještě zanechala okrasné prvky, ale o slovo se přihlásily moderní stavitelské postupy a materiály jako například konstrukční železobeton, luxferové stropy či velké skleněné, kovem vyztužené plochy, které například zastřešovaly pasáže.
Sedmipodlažní třítraktový dům, který byl propojen schodišťovým krčkem s příčnou dvorní budovou, se úplného dokončení dočkal až roku 1921. Od uvedení do provozu až po dnešní dobu představuje Lucerna, životem pulsující předchůdkyně všech moderních pasážových domů, významné kulturní a společenské středisko hlavního města. Konají se zde sportovní akce, koncerty, plesy, schůze či konference. Především ve velkém společenském sále měl původně sloužit jakožto hokejový stadion.
Po 2. světové válce byla Lucerna znárodněna a postupně začala chátrat. Na konci osmdesátých let byl dokonce stav označen za katastrofální. Všechno špatné je ale občas pro něco dobré. Objekt neprošel žádnou „divokou“ rekonstrukcí a zachoval si svoje „genius loci“. Roku 1991 byla Lucerna vrácena v restituci rodině Havlových a od té doby probíhá postupná rekonstrukce. Palác začíná opět ožívat. A nejenom uvnitř, ale i na střeše, jak jsem se mohl nedávno přesvědčit osobně. V uplynulých dnech bylo totiž opět umožněno lidem se rozhlédnout po Praze ze střešních teras paláce Lucerna.
I střechy mají své příběhy. Jeden takový zajímavý se rozhodl napsat kavárník Ondřej Kobza, který si pronajal prostory od majitelky paláce, a chystá se tady otevřít komunitní zahrádku s kavárnou. Mělo by vzniknout místo uprostřed velkoměsta, kde se bude člověk cítit jako v přírodě. Možná budou již brzy na střeše pěstovat zeleninu, bylinky či chovat včely a pro zvídavé lidi připravovat přednášky, happeningy i další zajímavé akce.
Rekonstrukce izolací, odtoků vody, části fasád i uměleckořemeslných prvků stále probíhá a postupně proměňuje kdysi nevyužívaný prostor v zelenou střechu. Celkový dojem farmy v centru Prahy by měla dotvořit možnost zakoupení farmářských výrobků, což se dalo i nyní.
Kaskádovité střešní terasy elegantní Lucerny nejsou normálně přístupné a tak možnost pozorovat zajímavou proměnu tohoto unikátního místa uvítalo mnoho lidí. Již samotná cesta nahoru výtahem páternoster měla své kouzlo. Kromě zajímavých pohledů na Prahu obdivovali návštěvníci konstrukce střechy i ozdobných prvků této unikátní stavby. Také já jsem vpíjel lačnýma očima do sebe okolní rozmanité pražské střechy, které náležely k více či méně významným stavbám.
Kdy se podaří definitivně vdechnout poslednímu patru budovy střešní kulturu a bude otevřena komunitní zahrada s jedinečným výhledem na stověžatou Prahu, se mi nepodařilo zjistit. Možná se tak stane ještě jednou během oprav. Každopádně po dokončení vznikne místo, které bude mít svůj smysl a kde budou lidé určitě vítáni.