Loading...
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Město
Město Odda se nachází v oblasti Hardanger v kraji Hordaland. Od roku 1840 až do začátku 1.světové války bylo vyhledávanou turistickou destinací návštěvníků z celého světa, neboť nabízelo na malé ploše nádhernou přírodu, fjordy, vodopády a ledovce s ledovcovým splazem Buerbreen. Mezi pravidelné návštěvníky patřil i německý císař Vilém II. Dnes je Odda významným průmyslovým centrem s tavírnami Hliníku a hutěmi, které jsou zásobované energií, vyráběnou vodními elektrárnami postavenými na vodopádech.
Odda je město na jihozápadě Norska. Rozkládá se podél celé řeky Opo, která na jihu města vytéká z jezera Sandvevatnet a na severu města se vlévá do fjordu Sorfjoden. Přijedete tam po silnici č 13.
Od r. 1913 byla Oda samostatnou obcí, od r. 1964 k ní byla přiřazena řada menších obcí v okolí. Z města je možno vyrážet na zajímavá místa – k vodopádu Latefossen, do národního parku Hardangervidda nebo Folgefonna nebo si udělat náročný výlet na Trolltungu. Z města jezdí autobus, který vás pod tuto nádhernou skálu doveze.
Ve městě je poměrně nezvykle dlouhý dřevěný kostel z r. 1870. Má 500 míst k sezení. Jsou tam nové elektrické varhany z r. 1968. Kostel nebyl v době naší návštěvy otevřen. Nejedná se ale o roubený kostel. Nejbližší roubený kostel je v obci Roldal, která je sice 40 km směrem na jih, ale byla přiřazena k Odě.
Severně od města byla vybudována elektrárna, která jako první v severní Evropě měla vysokotlaký systém a která je jedinou elektrárnou, kde jsou stále neporušené. Elektrárna byla v provozu od r. 1908. V r. 1980 došlo ke snížení výroby – čtyři z pěti potrubí na podzim praskly a byly vyřazeny z provozu. V r. 1989 byla elektrárna definitivně uzavřena. Nyní je součástí norského muzea Hydropower. Objekt se využívá i pro kulturní akce – je zde výborná akustika. Nedaleko je prý chata Statkraft, která nabízí místní pronájem a konferenční prostory.
Když jsme městem projížděli, potřebovali jsme hlavně nakoupit. A když už jsme tu byli, tak jsme si kousek staré části prošli. Asi největší atrakcí pro nás byla bronzová socha koně, která stojí v parčíku před kostelem. Zjevně jsme nebyli jediní, kteří se na něm nechali vyfotit.