Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Hrad
Chtěl bych vám nabídnout zajímavý výlet. Místa určitě znáte. Potřebujete jen dobré botky a trochu psychické odolnosti. Vysvětlím dále.
Naše kroky se po vystoupení z vlaku v Třebenicích, ubírají ku Košťálovu. Majestátně shlíží do kraje a má přehled, co se široko daleko děje. Palácová dispozice je zajímavá i ve svém skromném podání. Mít na zádech batoh, s na dva dny nutnými věci, se pronese. Ale dolu nám to už nevadí. Vracíme se po zelené turistické trase, následně navazujeme na červenou, vstříc budoucímu noclehu. Teď se bude hodit ta psychická odolnost. Prakticky celou dobu je vidět náš příští cíl. Ale ať ukrajujeme kroky, čas plyne, Házmburk je stále stejně daleko. Ujdeme další kilometr a přesto se nepřibližuje. Moc jsem toho v noci nenaspal a parťák byl dokonce na noční. Slunce pálí a nás čeká ještě mnoho kroků. Třešnička na dortu, je hradní kopec sám. Tušení majestátnosti hradu, zbytky opevnění, dispozice to vše je impozantní. Rozhled je lepší jak na Košťálově. Důvod? To je jednoduché. Máme za sebou i druhý kopec a před sebou jen poklidné spočinutí v přívětivé trávě.
Po překrásné, avšak lehce mrazivé noci, nasazujeme ruksaky a vyrážíme vstříc Libochovicím a následné Budyni. Prvním jen procházíme. Na druhém se zdržujeme. Prohlídku hradu a okolí posléze doplňujeme návštěvou místní vinárny. Jsme nadmíru spokojeni s personálem. Dva čundráky obsluhují, jako dámy v kostýmku u vedlejšího stolu. Po vydatném pozdním oběde, se vydáváme zkrátit si zítřejší cestu, malebnou a romantickou krajinou dolního Poohří. Čas nám ubíhá a my se ocitáme až v Libochovicích, kde nás zítra čeká tamní zámek a přilehlý park. Skládáme hlavu v pokročilém stádiu noci. Ráno důkladnou obhlídkou uznáváme krásy i této pamětihodnosti a po malém černém pivku usedáme ve vlakovém kupé. Čiko