Olomouc - Fort XIII - Nová ulice

První zmínka o pevnosti Olomouc pochází z 11. století při vzniku olomouckého hradu s opevněním. Město Olomouc vznikalo v letech 1239 - 1246 spojením kupeckých osad, obehnaných Kamennými hradbami, které na přelomu 13. a 14. století dostaly ranně gotickou podobu. V roce 1526, kdy byla k městskému obvodu připojena Bělidla, dochází k rozšiřování hradeb. Mezi lety 1642 - 1650 odolávala pevnost Olomouc okupaci švédských vojsk. Roku 1655 byla pevnost Olomouc prohlášena císařem Ferdinandem III. za zemskou pevnost.
Roku 1658 byl maršálem Louis Raduit de Douches navržen plán na zesílení stávajícího opevnění, včetně doplnění pětiúhelníkovými bastiony. Jeho plán nebyl Habsburky akceptován, a tak inženýr Vauban přichází roku 1699 s novým návrhem pevnostního systému, který byl realizován jen zčásti. Jeho návrh doplnil a rozšířil Louis de Rochetz o soustavu bastionů okolo celého města, který rovněž nebyl dokončen úplně.

Druhý reduitový fort se nachází asi jeden kilometr vzdušnou čarou od fortu XI. nad lomem současné cihelny. Velmi zachovalý objekt přišel v průběhu desetiletí pouze o obě kočičí uši, všechny ostatní části fortu jsou ve velmi dobrém stavu. Během druhé světové války byla ve fortu umístěna jednotka Hitlerjugend, která při osvobozování kladla odpor, o čemž svědčí pozůstatky bojů na stěnách. 2. května 1945 bylo u objektu popraveno 17 českých vlastenců, kteří se pokusili v obci Kožušany o povstání. Až do roku 1998 byl objekt využíván Armádou ČR jako muniční skladiště.

Fotogalerie