Olomouc (varhany v kostele Sv. Mořice)

Unikátní varhany můžete slyšet a dokonce i vidět v olomouckém kostele Sv. Mořice. Proč jsou varhany tak unikátní ?

Trocha historie nikoho nezabije

Se stavbou varhan bylo započato již na počátku třicátých let 18. století a původně měly být dílem olomouckého varhanáře J. Heintzlera, který ovšem již v roce 1736 umřel. Podobně i další, kroměřížský varhanář Krištof Klement záhy umřel a v roce 1738 se Giannini (probošt) se obrátil na vratislavského stavitele varhan Michala Englera. Válečné události kolem slezských válek prodloužily stavbu varhan a ke skutečnému uvedení nových varhan došlo až v předvečer svátku sv. Mořice 22. 9. 1745. "Michal Engler postavil unikátní a špičkový nástroj, který nejen co do velikosti, ale i co do kvality patří mezi nejlepší v Evropě," píše se v odborných publikacích.

Královský hudební nástroj zdobí bohatá sochařská výzdoba, která je z hlavní části dílem Filipa Sattlera, především v řezbářské a štukové figurální složce. Sattler ovšem umřel dříve než dílo dokončil a tak vlastní kompletizaci sochařské výzdoby spolu s rozsáhlou realizací zvláště řezbářského detailu provedl v závěru výstavby varhan jeho tovaryš Jan Antonín Richter (1712 - 1762).

Tak a už jsme téměř v současné době. V letech 1959 - 1971 byly varhany a jejich sochařská výzdoba restaurovány, vlastní nástroj byl rozšířen o další rejstříky a doplněn pětimanuálovým hracím stolem. "Tato obnova a modernizace ještě zvýšila výrazové hudební možnosti klasického barokního nástroje (135 rejstříků, 10 400 Píšťal a zvukových center). Hrací stůl varhan byl navíc ještě v roce 1999 modernizován počítačem," zapsal jsem si při odborném výkladu průvodce.

Ti, co varhany slyšeli, byli svědky hudebního zážitku, který jim zůstane v paměti. Zatímco nejvyšší tóny byly sotva slyšitelné, při poslechu těch nejhlubších tonů jste měli pocit, že se stavba kostela každou chvíli zboří.