ostrov KORČULA
Turistické cíle • Příroda • Ostrov
- je nejjižnějším z trojice Dalmatských ostrovů (Brač, Hvar, Korčula), dlouhý 46,8 km a od poloostrova Pelješac ho dělí 1300 m široký mořský průliv. S pevninou je spojen trajekty ze Splitu, Orebiče a Drveniku. Nejužívanější jsou z Drveniku (2,5 hod.) a z Orebiče (0,5 hod.).
Jeho rozloha činí 279 km2. Korčula je od ostrova Hvaru oddělena Korčulským průlivem (Korčulanski kanal), od poloostrova Pelješac Pelješackým průlivem (Pelješki kanal) - v něm četné drobné ostrůvky a útesy. Mezi Korčulou a Lastovem jsou vody Lastovského průlivu (Lastovski kanal).
Pobřeží ostrova je dosti členité. Největší záliv Vela Luka je v jeho západní části, ostatní zálivy jsou vesměs menší (Tri luke, Brna, Meja aj.). Skupiny ostrůvků obklopují pobřeží jak při východním cípu ostrova (Badija, Majsan, Planjak, Vrnik, Sutvara a další), tak i při západním (Ošjak, Proizd aj.).
Část ostrova je hornatá, horské hřbety dosahují výšky přes 500 metrů, např. Klupca (568 m), Kom (510 m). Značnou část ostrova však tvoří několik velmi úrodných polí (Čarsko polje, Blatsko polje a další), kde se pěstuje velmi kvalitní vinná réva, jižní ovoce a další plodiny. Právě odtud pocházejí některá velmi oblíbená vína, např. pošip. Menší část ostrova je porostlá borovicemi, které původně pokrývaly většinu ostrova. V posledních letech poškozují zdejší porosty ničivé požáry.
Podnebí Korčuly je velmi příznivé, mírné. Průměrná teplota v lednu je 9,8 C, v červenci 26,6 C. Nejvyšší počet hodin slunečního svitu na ostrově má město Vela Luka na západě Korčuly - 2671 hodin. Právě příznivé klimatické podmínky přispívají k vysoké návštěvnosti Korčuly i v mimosezónních měsících.
Ostrov byl obydlen již v prehistorické době (nálezy mimo jiné v jeskyni Spilinski rat). Jako na celém jadranském přímoří byli i zde prvními historickými obyvateli Ilyrové. V 6. a 5. stol. př.n.l. ostrov kolonizovali Řekové a nazvali jej Korkyra Melaina, později, po ovládnutí ostrova Římany, dostal latinské jméno Corcyra Nigra, což oboje znamená Černá Korkyra. Název měl svůj původ v rozsáhlých lesích borovice černé, které pokrývaly téměř celý ostrov. V Lumbardě, v okolí Blata a v Potirně se dochovaly pozůstatky řeckého osídlení. Další nálezy v Lumbardě, Vela Luce a na Pelegrinu pocházejí z římské doby. Dědičkou římského impéria se pak stala Byzance, kterou v 9. stol. vystřídali loupeživí Neretvané. Kolem roku 1000 se tu poprvé objevili Benátčané, kteří od té doby využili každou příležitost, aby ostrov ovládli, byť museli na čas ustoupit a vzdát se vlády nad ním.
Do historie ostrova vstoupila námořní bitva, k níž došlo mezi Benátčany a Janovany v r. 1298, která skončila katastrofální porážkou Benátčanů. Podle tradice byl v této bitvě Janovany zajat též korčulský občan, slavný cestovatel Marko Polo, který ve vězení nadiktoval svůj slavný cestopis do zemí Dálného východu. Benátky pak po mnohá desetiletí soupeřily s Janovem o nadvládu nad Jadranem. Konečným vítězem byly Benátky.
V r. 1420 se ostrov dostal pod svrchovanost Benátek na dlouhých 380 let. Po pádu a zrušení Benátské republiky se nástupnickou mocností stalo Rakousko, které ovládalo ostrov až do r.1918. I když jej Italové v r. 1918 okupovali a vládli tu tři roky, byl Rapallskou mírovou smlouvou přiřčen a vrácen Chorvatsku, resp. tehdejšímu jugoslávskému státu.
Ale byly to právě Benátky, které celému ostrovu vtiskly svůj typický ráz a kolorit. Místa na ostrově, především však hlavní město Korčula, si zachovala téměř nedotčený starobylý původní ráz a mimořádně hodnotné stavitelské a kulturně historické památky. Postavení Korčuly a její význam v cestovním ruchu jadranského přímoří potvrzuje skutečnost, že je po Dubrovníku je nejnavštěvovanějším místem v této oblasti.
Na ostrově žije 17 tis. obyvatel. Je to jeden z nejhustěji osídlených jadranských ostrovů. Největší hustota je kromě měst Korčula a Vela Luka v úrodných oblastech ve vnitrozemí. Hlavním hospodářským odvětvím je zemědělství (pěstuje se vinná réva, jižní ovoce, zelenina, olivovníky), významný je také rybolov a zpracování ryb, stavba lodí, výroba plastů. Nemalý význam má od nepaměti dodnes i těžba kamene (na ostrůvcích při východním pobřeží). Na přední místo však stále výrazněji proniká cestovní ruch, který tu již má poměrně starou tradici.
Hlavní přímořské obce jsou Korčula, Vela Luka, Lumbarda, Brna a Prižba, vnitrozemské Blato a Smokvica.
Korčula se rozvíjí jednak jako ostrov významných kulturně historických památek (město Korčula, dále Blato, Lumbarda, Čara aj.), jednak díky svým přírodním podmínkám. Korčula se též stala oblíbeným místem pro milovníky jachtingu, surfování, potápění a dalších vodních a jiných sportů. Předností Korčuly je poměrně značná nabídka kvalitního ubytování (hotely, bungalovy, stravovací zařízení). Téměř zde chybí kempy.
Kromě vytváření běžných zábavních pořadů a programů se na Korčule věnuje podpora tradičním lidovým hrám a tancům, jako je moreška v Korčule a kumpanija v obcích Blato, Čara, Pupnat a Smokvica (viz Brna), případně i dalším zvykům a obyčejům, o které je mezi návštěvníky velký zájem, například tradiční slavnosti při sklizni pomerančů.
V zemědělství podstatně stoupá výroba zdejších výtečných vín. Jde samozřejmě především na export, ale je přímo u výrobců vyhledáváno mnohými turisty, kteří nelitují často desítky kilometrů k vinařům do Čary, Smokvice, Blata, aby měli jistotu pravého přírodního vína.
Ostrov má spojení trajektem z přístaviště Korčula-Dominće (v těsné blízkosti městečka Korčuly) s Orebičem na poloostrově Pelješac a s Drvenikem na Makarské riviéře. Přístav Dominće je zastávkou rychlé trajektové linky Rijeka - Zadar - Split - Stari Grad (Hvar) - Korčula-Dominče (Korčula) - Sobra (Mljet) - Dubrovník - Bari (Itálie). Vyplouvají odtud mezinárodní trajekty do Ancony v Itálii se zastávkami ve Starém Gradu na Hvaru a ve Splitu. Přístav přímo ve městě slouží především výletním lodím a jachtám.
Hotel Bon Repos
Tento hotel je situován v tiché zátoce, tři kilometry od centra města Korčula. Je vhodný pro všechny generace.
Hotel se skládá ze čtyř pavilónů, jejichž jména symbolizují 4 typické Středozemní stromy: Jasmín, Cedar, Begonija, Čempres. Kapacita je 258 pokojů nebo 516 lůžek. Pavilóny Begonie a Čempres mají dvou hvězdičkové pokoje. V roce 1998 byly renovovány pavilóny Jasmín a Cedar a mají tedy charakter pokojů tříhvězdičkových.
V našich třech restauracích je podáváno vysoce kvalitní jídlo. V hotelu se nachází TV salónek, aperitiv bar, směnárna, internetový koutek, recepce 24h/denně. Hotel nabízí nocleh se snídaní, polopenzi či all inclusive služby, které obsahují: snídaně, obědy a večeře formou švédských stolů, sportovní a animační program, pití u večeře zdarma a pití v all inclusiv barech (10:00 - 23:00).
Dále nabízí: bazén se sladkou vodou, dva tenisové kurty, hřiště pro míčové sporty (mini basket ball, plážový volejbal). Na pláži se nachází škola potápění, která organizuje své kursy. Z restaurací zde nalezneme gril bar, milk bar, snack bar a Dalmatskou tavernu.
Hotel leží ve své vlastní zátoce a má své vlastní pláže, oblázkovou, betonová plata, písčitou pláž. Do města se dostanete promenádou vedoucí kolem moře přes park „Hober“ (cca 20min pěšky), který je velmi atraktivní. Do města se můžete dostat také taxi lodičkou, která odplouvá z mola pod hotelem dle pravidelného jízdního řádu (cca 15kun/jeden směr).
Večerní program obstarávají tradiční Dalmacké taneční večery s překrásnou hudbou (terasa hotelu).
Ubytování v soukromí
Pokud dáváte přednost ubytování v soukromí, doporučuji klidnou zátoku "Oštri Rat". Zde se nacházejí apartmány KATARINA. Apartmány jsou vzdáleny 6km západně od starého města Korčula, dostatečně daleko k tomu, aby jste si užili naprosto klidnou dovolenou, kde Vás bude budit i uspávat šum moře, a zároveň dostatečně blízko k civilizaci (10 min autem do centra Korčuly).
Apartmány jsou obklopeny terasovitými zahradami a stromy, nacházejí se na samotném břehu moře. Naleznete zde kryté parkoviště, vlastní pláž (betonová plata) se sprchou a prostorem pro uložení různých věcí (lehátek, slunečníku, nafukovací matračky atd.), most s možností přivázat člun. Je možno pronajmout malou motorovou loďku (motor 5,5 koní) .
Oba apartmány mají přímý pohled na moře a poloostrov Pelješac. Horní apartmán má terasu, dva dvoulůžkové pokoje, kuchyň (plně vybavená – nádobí, příbory, kávovar, sporák, lednice), jídelnu, koupelnu s vanou a WC.
Dolní apartmán je obklopen dvěmi terasami, z níž jedna je částečně zastřešená, má dva dvoulůžkové pokoje, kuchyň (plně vybavená – nádobí, příbory, kávovar, sporák, lednice), jídelnu, koupelnu se sprchovým koutem a WC.