Otvovice
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Vesnice
Otvovice, původně Otvojice nebo Utvojice, je z nejstarších a největších osad na Kralupsku. Od pradávna se nalézá v údolí Zákolanského potoka. Původ jména je odvozen od základu rodu Otvoviců.
První písemná zmínka o Otvovicích pochází z roku 1228, kdy Anežka Přemyslovna, abatyše pražského kláštera, potvrdila, že Otvovice mají platit desátek klášteru sv. Jiří na Hradčanech. Ve středověku patřily Otvovice převážně cirkevním držitelům. V roce 1420 měli obec husitští vladykové. V 15. století náležely k panství Buštěhrad, v 16. ke Zvoleněvsi, v 17. stol. k Mikovicům a od r. 1669 opět ke Zvoleněvsi, až do zrušení poddanství.
Otvovští zaměstnávali se především rolnictvím a dále se zde usazovali řemeslníci potřební pro zemědělství. Dále se zde usadili tesař, truhlář, zámečník, zednický mistr. Vše co místní obyvatelé potřebovali ke své existenci.
Koncem 17. století se začalo s otvíráním dolů a do obce se přistěhovali nejen horníci, ale také skláři a charakter obce se začal měnit na zemědělsko-průmyslový. Dostatek uhlí zapříčinil otevření sklářské huti v r. 1802 nad hájem, u cesty k Trněnému Újezdu – Mariin domov. Aby se nemuselo uhlí transportovat nahoru na kopec, zřídila se v r. 1815 huť u dolů v údolí a nazvána Dubodol. Sklářská výroba v Nové Huti se rozvíjela a sice v útlumu, existuje dodnes.
Ještě stojí za zmínku kaple sv. Prokopa postavena 1716 a rozbořena 1832 kdy řádil mor v Otvovicích. Na stejném místě byl postaven nový kostelík v gotickém slohu jako jedinečnost v širokém okolí. Obec si postavila v roce 1859 svoji školu, kterou rozšířila v letech 1888 a 1889. Tato svému účelu, po modernizacích, slouží dodnes.