Palác İshak Paşa

Jsou asi čtyři hodiny odpoledne a my vystupujeme z autobusu na parkovišti vysoko v horách u nádherné stavby. Jako drahý kámen zasazený do šperku leží vysoko v horách malebný palác Ishak Pasha Sarayi, palác kurdských šlechticů z osmanské doby, téměř na íránských hranicích 5 km od města Dogubeyazit. S jeho výstavbou bylo započato za vlády Colaka Abdi Pashi v r. 1685 a dokončen byl Isakem Pashou r. 1784, stavěl se celých 99 let. Stavitel se inspiroval sultánským palácem Topkapi v Istanbulu. Podle pověsti byly architektovi uťaty ruce, aby nemohl postavit stejný palác. Je posazen do krásného prostředí vysokých hor, které hrají všemi barvami. Ve skalách jsou otvory, snad pozůstaky lidských obydlí, v okolí dvě mešity a hřbitov. Palác zabírá plochu 7600 m2 a má 366 pokojů, na každý den jeden, svým jednotným stylem je vrcholným dílem osmanské architektury. V pozdějších letech byl používán tureckou armádou jako kasárna. Další devastace nastala za ruské okupace. Při ústupu v r. 1917 Rusové odnesli nádherné zlaté dveře (dnes v Ermitáži). Od paláce jsou při dobré viditelnosti vidět stále zasněžené vrcholky Velkého i Malého Araratu.

Impozantní zdobenou vstupní branou, která převyšuje připojené 20-30 metrové hradby se ocitáme jako v pohádce tisíce a jedné noci. Na nádvoří stojí palác, který byl původně dvoupratrový, druhé patro je zcela zničeno. Zdi, dveře a stropy této velkolepé stavby jsou nádherně zdobené do kamene vyřezávanými ornamenty a verši. Dominantu této významné historické památky tvoří typická kupole mešity a věž Minaretu. Procházíme další zdobenou branou s jemně propracovanými detaily do vnitřního nádvoří paláce, do obydlí velmožů s mnoha pokoji, harémem, kuchyní, hospodářským zázemím, soudním dvorem (20x30 m). Zvláštností paláce bylo ústřední topení, snad použito poprvé na světě. Součástí paláce je také hrobka, kde je pochován Colak Abdi Pasa i Isak Pasa. V paláci byly provádeny rozsáhlé restaurátorské práce, které trvaly dva roky. Palác je zastřešen skleněnou střechou, aby bylo zabráněno dalšímu ničení působením slunce a zvláště mrazem a sněhem.