Pardubice - bývalá městská zvonice

Nachází se na vchu Chlumek, je významným poutním místem a svým dvojvěžím dominuje celému širokému okolí Lužska.

Základem poutního místa se stala Kaple Panny Marie, která zde v letech 1667-69 byla postavena na terase sevřené ambity. Každoročně na poutní místo přicházelo stále více věřících a proto se uvažovalo o vybudování větší svatyně. V letech 1690-1700 tak nahradil kapli mohutný vrcholně barokní kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů.

Na začátku 18. století získala svatyně hodnotné zařízení z dílny Jiřího Františka Pacáka. Značnou část sochařské práce zde provedli i místní jezuité F. Baugut a J. Kostelník. Z roku 1705-06 pochází i několik obrazů od významného malíře J. J. Heinsche. Po zrušení jezuitského řádu se stal kostel farní svatyní města Luže. Komlexní rekonstrukce probíhala s přestávkami celou první třetinu 20. století a interiéry byly dokončeny v roce 1936. Od té doby se stává poutní chrám jedním z nejnavštěvovanějších míst královehradecké diecéze. Na přelomu tisíciletí byl objekt znovu opraven a dnes je reprezentativním poutním místem.

Poutní tradice se zde udržela a proto hlavní pouti se konají vždy o první neděli v červenci a o nedělích po 15. srpnu a 8. září.

Chrám je otevřen každou sobotu a neděli od 14.30 do 17 hod. Prohlídku je možno dohodnout s panem Josefem Hubálkem na tel. č. 469 671 110 nebo 604 179 073, případně s kostelníkem panem Jiráskem - tel. č. 469 672 118.

Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.47 Vysokomýtsko a Skutečsko/D2, GOL 1:25 000 Skutečsko

Pozdně gotický kostel sv.Bartoloměje stojí na náměstí Republiky nedaleko zámku vhistorickém jádru města.

Kostel je připomínaný již roku 1295 jako klášterní. V roku 1421 byl zničen a v letech 1507-1515 byl obnoven v pozdně gotickém slohu. Severní kamenný portál z roku 1519 je nejstarší pardubickou renesanční památkou. Roku 1912 byl kostel restaurován a rozšířen o západní předsíň.

Zvonice hlavního farního kostela v Pardubicích. Původně polozděná stavba, zachováno kamenné přízemí s bývalou kaplí sv. Rocha z roku 1680. Horní dvě patra z roku 1930 (arch. K. Pecánek). Jihovýchodní nároží upraveno jako pomník padlým z I. světové války.