Petrská věž
Turistické cíle • Památky a muzea • Dům, budova
Pozdně gotická Petrská věž byla postavena jako samostatná chrámová zvonice při kostelu sv. Petra po vzoru italských campanill. Základy byly vykopány v roce 1419, avšak ke stavbě došlo až o 150 let později. A vysvěcena byla v roce až roku 1598. Kostel i s věží, původně kališnický, později luteránský, přešel po bitvě na Bílé Hoře do majetku Křížovníků s červenou hvězdou. Za švédského obléhání v roce 1648 byla věž značně poškozena dělostřelbou, po opravě vyhořela roku 1680 a ještě jednou roku 1689. Z popudu arcibiskupa Valdštejna, velmistra Křížovníků, byla věž obnovena a dostala barokní střechu kupolovitého tvaru. V roce 1691 daroval Valdštejn do věže nový zvon Petr, který musel být v roce 1701 znovu přelit ve zvonařské dílně M. Löwa. Největší z trojice zvonů je 122 cm vysoký, má 166 cm v průměru, nese reliéf sv. Petra, znak Nového Města pražského a jména tehdejších konšelů. Druhý zvon - Pavel - byl ulit v roce 1724 zvonařem Zachariášem Dietrichem, nese na sobě obraz sv. Pavla a rovněž znak Nového Města pražského. Zvon Jan Křtitel, který byl za války roztaven, pocházel z 1833 od zvonaře Bellmanna. Nejvýše ve věži visí umíráček. Kdyby ještě žil Karel Hynek Mácha, mohl by k tomu přidat historku ze svého života. Petrská věž mu natolik učarovala, že ji často prolézal, Jednou spadl z trámu nad zvony a měl pak trvalé následky zranění v podobě jizvy nad obočím a pod okem. Pád ale přežil.