Petřvald - CHKO Poodří

Obec Petřvald leží v CHKo Poodří již od konce 13.století. Byla založena Petrem, synem Heroldovým, o kterém je zmínka v listině z roku 1267. O sto let později již Petřvald a okolí patří olomouckým biskupům.

V roce 1398 se již v historii objevuje první člen slavného rodu Petřvaldských Petr Meissner, který obec dostává lénem. V době husitských válek jsou zprávy o Petřvaldě řídké. Roku 1447 Petr z Petřvaldu a jeho manželky Hedviky má soudní spor a poté až roku 1596 víme o tom, že Hanuš zdědil všechen majetek rodu. Hanuš IV. zemřel roku 1622 nebo 1623. Dovídáme se o tom z rozsudku, jímž byl zbaven všech svých statků pro "účast na rebelii".

Po vestfálském míru roku 1648 odtáhli Švédové, kteří měli obsazený celý kout východní Moravy. V zemi nastal mír, ale kraj byl na dlouhá léta ožebračen. I v Petřvaldě bylo devět usedlostí opuštěných.

Roku 1623 bylo zkonfiskovano léno pánů Petřvaldských a v roce 1653 darováno spolu se Zábřehem biskupem Leopoldem Vilémem, arcivévodou rakouským, kapitule olomoucké, v jejímž držení bylo panství až do roku 1920.

Roku 1792 měl Petřvald 71 domovních čísel a 633 obyvatel. Během napoleonských válek se vojska několikrát převalily i přes Petřvald.

Nastává památný rok 1848. Lid se domáhá větších práv a spolupůsobení ve státních věcech a roku 1850 jsou zrušeny úřady vrchnostenské a pro obce jsou vydány zákony obecní.

1. světová válka zasáhla Petřvald stejně jako jiné obce. Odchodem mužů - vojáků trpěly velice mnohé domácnosti, kde všechna práce zůstala na ženách. Na podzim roku 1916 se přistěhovalo do obce 236 uprchlíků a s jejich příchodem se vyskytl skvrnitý tyf.

Po vzniku Československa se konala v obci 21. prosince 1918 oslava příjezdu prezidenta Masaryka do vlasti. V neděli 15. června 1919 byly v Petřvaldě první volby do obecního zastupitelstva podle nového volebního řádu.

Za 2.světové války se zúčastnili někteří občané z Petřvaldu letecké bitvy o Anglii. Obec byla osvobozena 3. května 1945 Rudou armádou. V obci padlo 33 ruských vojáků a 4 občané zemřeli po těžkých zraněních. Četné budovy shořely a kostelní věž byla silně poškozena dělostřelectvem. Most přes řeku Lubinu byl zničen ustupujícími nacisty.

20. května 1945 byl vytvořen Národní výbor, kde měli převahu komunisté. Po únoru 1948 je obec již zcela v moci komunistů. V rámci tehdejších zákonů a trendů dochází k rozvoji vesnice. Je postaveno mnoho nových budov např. zdravotní středisko, 2 obchody se smíšeným zbožím. Opravena je taky sokolovna a budova národního výboru.

Na podzim 1956 byla nově postavená část obce Harty, kam se přestěhovali lidé ze stejnomenné obce. Ta byla zničena při stavbě letiště. V období normalizace se obec vyvíjela stejně jako většina celého tehdejšího československého státu. Přibyla nová požární zbrojnice, 2 hospody, kino, fotbalový stadion s tribunou a velkými šatnami. V obci byla taky dokončena kanalizace a vodovod.

Historickou škodu způsobila demolice petřvaldského zámku v roce 1967, kterým obec ztratila největší část své historie. Po sametové revoluci v roce 1989 bylo v následujících volbách v roce 1990 zvoleno nové obecní zastupitelstvo. Od té doby se v obci, stejně jako v celé republice, mnohé změnilo. Mnoho starých budov bylo opraveno. Přibyla řada nových obchodů, opravena byla i náves a vzniklo několik akciových společností a podniků.

Roku 1564 byl v Petřvaldě založen první dřevěný kostel uprostřed vesnice na levém břehu řeky Lubiny. Na vybudování kostela poskytl olomoucký biskup část potřebného dříví. V tomto roce byly na věž umístěny tři zvony. Protože od poloviny 18. století byl již dřevěný kostel, kolem kterého se rozkládal také hřbitov, značně zchátralý a hrozil sesutím, byl v letech 1793 až 1795 vystavěn nový kostel z kamene na pozemku Jakoubka Františka. Kostel byl zbudován tak chatrně, že již roku 1846 musel být přestavěn. Kolem nového kostela byl také hřbitov. Ukázalo se však, že místo se pro přílišnou vlhkost k pohřbívání nehodí, a tak byl zřízen hřbitov na místě bývalého kostela. Nový kostel zůstal nevysvěcen až do roku 1813. Roku 1896 byla na věž vytažena nová báň. Varhany, stejně jako zvony, byly v první válce zrekvírovány a po válce znovu vyrobeny nové.

Posledními památkami v obci Petřvald jsou dvě kaple – Kudělkova a kaple Na Dvorku.

Autor: jirkacek

Další články autora: 937

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli