Loading...
Turistické cíle • Příroda • Skalní útvar
Plošina je ohromná vyvýšenina se dvěma vrcholy, která se vypíná ze střední části horského hřebene, oddělujícího od sebe tok Střední a Bílé Opavy. Tento hřeben začíná u Sedlové boudy Žárovým vrchem a končí na okraji města Vrbna pod Pradědem kótou se zbytky hradu Furstenwaldu – Zámeckou horou.
V literatuře se toho zřejmě moc o masívech Plošin nedočtete, neboť celý hřeben leží ve stínu sousední hory hor – Pradědu. Bylo by proto chvályhodné tuto křivdu napravit a utrousit o nich alespoň pár řádků. Činím tak o to radostněji, protože jsem měl docela nedávno možnost se po tomto půvabném hřebeni už potřetí projít, pokochat se krásou viděného a pokusit se ji uložit do digitálních dat novějšího fotoaparátu. (První dvě výpravy totiž ještě probíhaly ve společnosti zrcadlovky Practiky a pořízené obrázky nebyly bez skeneru k umístění na web vhodné.)
Třetí cesta možná nabídla trošičku toho zklamání, neboť dřívější výhledy jsou díky rychle rostoucí horské smrkové mlazině minulostí. Ale i tak toho zůstalo k pozorování víc než dost. Kromě lesů, pasek a strání jsou totiž ozdobou Plošin samozřejmě také četné skalní útvary. Z geologického hlediska (a abych to v dalších dvou článcích stále neopakoval) se jedná o přeměněné horniny z krystalických břidlic, jimž dali vědci jméno blastomylonity.
Člověk geologie sice neznalý, ale kterému zato tepe srdíčko v romantickém rytmu, nad těmi geologickými názvy nejspíš pokrčí nos. Odbornějšími informacemi sice určitě nepohrdne, ale on ve skalách nevidí to co vědátoři, chodící terénem ozbrojeni malým kladívkem – on v nich vidí tvary a podoby zvířat, pohádkových bytostí či ruiny tajemných hradů... a vyzdvihuje hlavně esteticky poskládanou kulisu viděného.
Však také má na všech třech tisícovkách – Žáráku i obou Plošinách – čeho. Už při studiu map přijde na to, že nejenom jejich temena, ale i svahy jsou plné zajímavých a málo známých skalních útvarů. Nevedou k nim žádné turistické značky, k mnoha z nich ani pěšiny, některé jsou jakoby utopeny pod zelenými vlnami nekonečného hvozdu, a tak se cesta k nim stává menším dobrodružstvím, čímž jsou bohatě ukojeny také objevitelské pudy.
My si ale nebudeme povídat o těch neznámých a málokým viděných skalinách, my se nyní vrátíme do mělkého sedla, oddělujícího Žárový vrch od vrcholu hlavní z Plošin a vyrazíme k ní po dobře viditelném, leč zřejmě jen občas využívaném chodníčku. I když tudy po hřebeni chálabohu žádná turistická trasa nevede, přece jen je asi dostatečně znám milovníkům dalekých výhledů a nepočetné čeledi skalních tuláků.
K vrcholu Plošiny to není daleko: stezka se napřed zakroutí na dohled většího toru nad pasekou, mine luxusní skalní bivak, a pak už se vyšvihne na ploché úzké temeno (podle podobného dál na hřbetu zřejmě vznikl název obou Plošin), aby uzoučkým lesním průsekem pokračovala zcela po rovině severním směrem. Po pár set metrech se poutníkovi do cesty postaví mírný balvanitý svah a za ním už je vidět vrchol hlavní Plošiny, z něhož směrem k nebi trčí dva velké skalní bloky. Špice toho mohutnějšího pak dosahuje nadmořského převýšení 1045 m nad vzdálenou (a odsud pochopitelně neviditelnou) mořskou hladinou.
Při mé poslední návštěvě se od skaliska ještě rozprostíral omezený půlkruhový výhled směrem k Žáráku a Pradědu, což je dnes zřejmě možné jen z jeho vrcholu. Ale těm, kdož za sebou nemají ani jeden semestr horolezeckého studia, bych krkolomný výstup na vrchol rozhodně nedoporučoval....
Spokojte se tedy s nižší úrovní viděného: pokud zaujmete správnou polohu mezi větší a vedlejší skálou, uvidíte namísto hlavního šutru obrovskou hlavu jednoho známého domácího zvířete.
Já osobně tady k mé velké potěše obdivuji profil symbolického prapředka našeho národního skopu... ale věřím, že ten obrovitánský ksicht Berana či Ovce zde uzří i oči příslušníka jiného národnostního etnika.
(Závěrem bych chtěl upozornit, že další a mnohem rozsáhlejší skalní seskupení se nacházejí po celé délce stezky vlevo v lese. Ale jsou ukryty v tak hustém a neprostupném porostu, že si případný zájemce o objevy bude muset ještě pár let počkat, až ty stromy trochu povyrostou.
Jinak - od sedla je to k hlavnímu vrcholu Plošiny asi 300 m a k tomu vedlejšímu, kam se vypravíme příště, další tři stovky metrů...)