Pohádkové město Castelsardo na Sardinii

Jedním z míst, které jsme navštívili při putování po severním pobřeží Sardinie, je pohádkové město Castelsardo. Je zajímavě a půvabně situované na mohutných skalách nad Středozemním mořem. Kdybychom sem přijeli v dobách minulých, tak se město jmenovalo Castelgenovese nebo Castelaragones, jelikož s vlastníky měnilo i jméno. Vydáváme se na prohlídku středověkého romantického hradu i půvabného historického centra. Procházíme okolo pozůstatků městských hradeb, které pocházejí patrně z 12. století. Platíme vstupné 2 Eur a vstupujeme do areálu hradu, který byl v minulosti zrekonstruován a jenž dal jméno celému středověkému Městečku Castelsardo. Z jeho vyhlídkové plošiny je úžasný výhled na Městečko i na ostrovy v moři. Vlevo vidíme ostrov Isola Asinara, vpravo stále ještě břehy Korsiky. Navštěvujeme také výstavu v Muzeu košíkářství. V jednotlivých místnostech se nacházejí velké a někdy ještě větší vitríny. Uvnitř lze spatřit různé ručně vyráběné a pletené věci. Myslím si, že interiér hradu za návštěvu zase až tak moc nestojí. Trochu mne zde chybí původní středověká atmosféra.

Po ukončení prohlídky pomalu sestupujeme i vystupujeme stinnými křivolakými a prudkými uličkami ve starém městě. Procházka je velice příjemná a skoro na každém kroku objevujeme zajímavá zákoutí. Objevujeme také historické kostely ukryté v těchto uličkách. Nelze si například nevšimnout katedrály Sant´ Antonio Abate s vysokou zvonicí zakončenou zářící majolikovou kopulí. Dovnitř nejdeme, chtějí 2,5 Eur za vstup. Místo toho se procházíme okolo katedrály po terase, ze které jsou úžasné pohledy dolů pod hradby a na skaliska bičovaná mořskými vlnami. Poté jsme vystoupali o kousek výš, kde navštěvujeme farní kostel Santa Maria delle Grazie (Chiesa di Santa Maria). Tento je otevřen zdarma a tak nahlížíme dovnitř. Sestupujeme po několika schodech, jelikož je kostel zasazen do skály pod úrovní ulice. Uvnitř to vypadá trochu potemněle, ale i tajemně. Zaujal nás kříž ze 13. století – Critu Nieddu a krásný obraz Madony. Mělo by se jednat o vrcholné dílo španělsko-sardinské malířské školy z 15. století. Po prohlídce se pomalu vydáváme na cestu zpět k autu. Procházíme okolo obchůdků se suvenýry ručních řemeslných výrobků. Také v mnoha domečcích mají pootevřené dveře nebo okna a v nich je rozložené ručně pletené zboží. Typické jsou především košíky všech možných velikostí, barev a tvarů. Koupit tady lze také bronzové sošky, výrobky z korku, šperky z korálu, porcelán, keramika, košíčky z palmových listů a další. Procházíme úzkými a křivolakými uličkami, do kterých si slunce složitě hledá cestu. Do některých možná nezabloudí vůbec. Také zde máme občas nad hlavami malé balkóny ozdobené vypraným prádlem nebo květinami.