Chaty a chalupy
Mapa Jičína a okolí
Pohádkový hrad a zámek Staré Hrady
O templářích, dobrém duchu a pohádkách
Tak jako každý hrad, i Staré Hrady jsou opředeny pověstmi. Ta nejtajemnější je o templářích. Říká se, že byli původními vlastníky tvrze Stará. Z výprav do východních zemí si přivezli sochy dvanácti apoštolů v životní velikosti. Ty zde nechali zakopat a kopáče zaživa zazdili, aby nedošlo k vyzrazení místa úkrytu. Když chtěli templáři později poklad přemístit, skončili strašlivou smrtí, prchajíce před přízraky zemřelých. A tak podle pověsti skončí každý, kdo by se chtěl pokladu zmocnit, neboť duše mučedníků bdí nad pokladem doposud. Jiná verze legendy je, že se nejednalo přímo o sochy apoštolů, ale o obrovské valouny zlata, které při správném postavení otevírají bránu do časoprostoru.
O pobytu templářů na Starých Hradech se historici přou již několik staletí. Ti, kteří v něj věří, tvrdí, že templáři vlastnili tvrz do roku 1312, kdy byl jejich řád zrušen a Stará přešla mezi statky krále Jana Lucemburského. Od něj ji koupil jeho hejtman Arnošt z Pardubic, později ze Staré. Tato varianta je podpořena i kronikou Václava Hájka z Libočan, v níž zahrnuje Starou do statků, patřících templářům. Je třeba říci, že zastánci pobytu templářů na Staré jsou spíše z řad regionálních historiků, opírajících se také o lidové pověsti a vyprávění. Oproti tomu stojí tvrzení, že majetek templářů po zrušení jejich řádu roku 1312 přešel papežským nařízením na řád johanitů. Takže se těžko mohla tvrz Stará ocitnout v majetku královském. Dále prý neexistují žádné věrohodné důkazy o tom, že Stará kdy templářům patřila.
Jak to bylo doopravdy, to zůstane asi i nadále krásnou záhadou. Ale tak hradům přeci patří!
Tak jako záhady, patří k hradům i duchové a strašidla. Na Pohádkových Starých Hradech vás dobrý duch Starých Hradů přivítá už v průchodu pergamenem s větou: "Vítej, kdo v dobrém přicházíš". Další duch jménem Buchala sice není vidět, ale za teplých dnů a studených nocí ho můžeme slyšet jak bouchá a neustále nám nad hlavou opravuje střešní trámy. Nejdůležitější ze všech pohádkových bytostí je tu ale ARCHIBALD I., Nejvyšší pohádkový čaroděj Starých Hradů.
Archibald I., nejvyšší pohádkový čaroděj Starých Hradů
Kdysi dávno stávala na místě dnešního Pohádkového hradu a zámku Staré Hrady tvrz Stará. Tu původně vlastnil řád templářských rytířů. Jedním z těchto udatných rytířů byl i Archibald I. Narodil se na Nový rok v Anglii, tedy přesně LP. 1. 1. 1111 v 1.00 hod. Jako prvorozený syn významného rytíře se už od mala učil rytířskému umění. Když dosáhl dospělosti, odjel do francouzského města Troyes, v té době střediska řádu templářských rytířů. Do řádu byl přijat a udatně bojoval v několika Křížových výpravách. Už od mládí se zajímal o svět pohádek, magie a kouzel. Proto ho vedení řádu vyslalo na studie do francouzského města Piňós, na tehdy jediné Vysoké učení čarodějné. Po dosažení titulu „Lektor nejvyššího učení čarodějného“ působil v templářském řádu jako velmistr řádu v Oboru magie a kouzel. Poznal tajemství bylinných lektvarů, kterými dokázal léčit a uzdravovat. Po vypití zázračného lektvaru se sám stal nesmrtelným.
V době, když Archibald I. přišel s ostatními templáři na tvrz Starou, panoval v českých pohádkách velký nepořádek. Pohádkoví rytíři se starali jen o módu, loupežníci se povalovali, karbanili a vrchcáby hráli. Místo nich se proháněly v lesích princezny, které číhaly na pocestné, loupily a kradly. Strašidla nestrašila a čerti – škoda mluvit. Díky moudrosti a schopnostem učeného čaroděje Archibalda se dala pohádková říše brzy zase dopořádku. Časem odešli všichni Archibaldovi druhové na svoji poslední rytířskou výpravu do nebe a hrad postupně převzali další páni. Archibald se uchýlil do tajných hradních komnat, četl ve svých učených knihách a zdokonaloval se v umění magie a čar. Léta běžela, páni hradu se střídali, až nakonec zůstal hrad a zámek opuštěn. A jak už to v pohádkách bývá, brzy se v okolí rozkřiklo, že na Hradě bydlí sám moudrý a schopný čaroděj ze země daleké, co lecjaké čarodějné kousky umí. Tu se začali pohádkové bytosti za moudrým čarodějem Archibaldem pro radu na hrad trousit. Nejprve čarodějnice a čerti, nesměle a po jednom, ale zanedlouho hrad i zámek zaplnili pohádkové bytosti od sklepa až po půdu. Každý si tu našel své místo – princezny a komtesy na zámku, čarodějnice a strašidláci na půdě a čerti, vodníci, skřítci, draci a obři se zabydleli v prostorném sklepení. A všem je tu dobře! Občas někdo odejde a občas někdo další přijde. Někdy se sice mezi sebou nepohodnou, ale pak se zase udobří, no tak, jak to i u vás lidí bývá. A tak se Staré Hrady staly opravdovým Pohádkovým královstvím a srdcem všech pohádek. A čaroděj Archibald I. nejvyšším pohádkovým čarodějem Pohádkového hradu a zámku Staré Hrady.
Prohlídkové okruhy
Časem zpátky do pohádky
Pohádkové Staré Hrady jsou domovem mnoha pohádkových bytostí – skřítků, strašidýlek a strašidláků, čarodějů různých kategorií, čarodějnic parádivých, marnivých, ale i pilných a užitečných. Bydlí tu i krásné princezny, umounění čerti, vodníci a vodnice, loupežníci a loupežnice, obr s drakem a další malé či velké, ale všechny stejně důležité, pohádkové bytůstky.
Přijďte a nechte se unést atmosférou čarodějné pohádkové prohlídky. Nejvyšší pohádkový čaroděj Archibald I., čarodějové, čarodějnice, kouzlobabky a princezny, čerti a čertice, strašidýlka, skřítkové a další prapodivné pohádkové bytosti s ještě prapodivnějšími jmény tu na vás netrpělivě čekají. A věřte nebo ne, brzy jich tu napočítáte na dvě stě! Hradem vás od sklepa až po půdu provede třeba opravdová krásná princeza, rozpustilá vodnice nebo dokonce skutečná čarodějnice nebo čertice. A nudit se s nimi rozhodně nebudete! Kromě spousty pohádkových kamarádů, hádanek, soutěží a her tu na vás čeká pytel pekelně dobrých bonbónů a možná i něco jiného!
Zámecké pohádkové sklepení - Časem zpátky do pohádky I.
Prohlídkový okruh „Časem zpátky do pohádky I.“ vás zavede do tajemného zámeckého sklepení. Zde našli svůj domov umounění dobráčtí čertíci, vodníci, skřítkové a veselí strašidláci. Uvidíte tu lesní a ledové království, čertovskou a vodnickou domácnost, pohádkovou hladomornu, rodinku starohradského obra, velkého ochočeného draka z lesního království, palác plný skřítků a mnoho dalších překvapení.
Hradní pohádková půda - Časem zpátky do pohádky II.
V prohlídkovém okruhu „Časem zpátky do pohádky II.“ navštívíte prostornou hradní půdu, plnou krásných věcí, opředených letitými pavučinami. Zabydleli ji čarodějnice různých kategorií a kouzlobabky, pravá starohradská strašidla, strašidýlka a také pěkně vykutálení skřítkové. Uvidíte časostroj, který vás vezme zpátky do pohádky, navštívíte strašidláckou kuchyni, čarodějnou prádelnu a mydlírnu a na zámku si prohlédnete i komůrku kuchařky Magdaleny Háty.
Jak se žilo za císaře pána Františka Josefa I.
I. Okruh - HRAD a ZÁMEK:
V hradní a zámecké části vede prohlídkový okruh „Jak se žilo za císaře pána Františka Josefa I.“ Prohlédnete si ojedinělou expozici u nás - kupecké krámky, koloniál, obchod s kávou a c. k. hostinec, jak vypadaly v dobách našich prababiček. Dále uvidíte barokní kuchyni, velkou loveckou chodbu, unikátní ložnici a pracovnu, kancelář pana nadlesního a další zajímavosti, kde mnoho tisíc exponátů představuje život prostých lidí, měšťanů a šlechty v období vrcholu habsburské monarchie.
Čarodějná Bestyjola
V Čarodějné Bestyjole s láskou pečují starohradské čarodějnice různých kategoríí a kouzlobabky o své živé miláčky. Pilně se tu starají o černé kozy a ovečky, veverky, puštíky, bažanty, hrdličky, ale také o krysáky a myšáky, šváby, štěnice, červy a o další zvířátka, havěť a potvůrky. Pravidelně je krmí těmi nejlepšími dobrotami ze strašidlácké kuchyně. Uvidíte tu čarodějné almary, kamna, kde si čarodějnice připravují dobrůtky, lektvary a utrejchy, cestovní kočár a další důležité čarodějné potřebnosti. Jestli chcete vědět, proč je cestovní kočár rozpůlený, přijďte si poslechnout pohádkový příběh.
Tip: Virtuální prohlídka planetária na webu HKregion.cz >> zobrazit virtuální prohlídku
V kraji protkaném různými nádhernými památkami, krásnou přírodou, skalami či hrady a zámky se nachází nedaleko Jičína obec Staré Hrady. V této vsi stojí od dávných časů hrad, později částečně přestavěný na zámek.
První zmínka o hradu pochází z roku 1340, kdy je pod názvem "Stará" v závěti Arnošta ze Staré odkazována tvrz s dalším majetkem jeho manželce Adličce.
Po smrti Arnošta ze Staré roku 1342 statek zdědili jeho tři synové, Bohuš, Arnošt a Smil z Pardubic (Arnošt byl později prvním pražským arcibiskupem). Roku 1358 převzal Starou jejich nejmladší bratr Vilém ze Staré, zvaný z Pardubic, který ji později vlastnil společně se svým synem, Smilem Flaškou z Pardubic. Vilém ze Staré nechal vedle nevýstavné gotické tvrze postavit tvrz (hrad), která se prvně zmiňuje roku 1384. Pro reprezentativnost sídla se o něm v některých pramenech hovoří jako o hradu. Sídlo tvořil dvoupatrový gotický palác obdélného půdorysu (zčásti zachovalý v západním křídle pozdějšího zámku) s věží ve středu západního průčelí, do paláce se vstupovalo věží. Východně od paláce byly zřejmě hospodářské budovy, uzavírající nádvoří, a gotický kostel sv. Jana Křtitele. Sídlo bylo opevněno příkopy, valy, parkány a hradební zdí. Původní stará tvrz ztratila na významu a zřejmě zanikla, zachoval se z ní jen středověký sklep, který je součástí stavení čp. 20 v severozápadním sousedství zámku. Zbytkem tvrze mohla být i budova ve tvaru T, která stávala mezi zámkem a domem čp. 20 roku 1842 a která byla později zbořena. V jejím nejbližším okolí nalezena keramika z 13. století.
Roku 1384 začaly spory mezi majiteli hradu (Vilémem ze Staré a Smilem Flaškou z Pardubic) a králem o panství, které bylo královskou komorou považováno za odúmrť po Vznatovi ze Skuhrova, která měla připadnout do majetku krále. Majitelé hradu si vlastnictví panství dokázali obhájit, ale Smil Flaška z Pardubic se roku 1393 rozhodl panství i s hradem prodat Pavlovi z Jenštejna. Jan z Jenštejna, Pavlův syn, prodal r. 1418 panství Janovi Kostelákovi z Kostelce. Během 15. století se majitelé hradu často střídali až do roku 1503, kdy ho koupil od Jana z Valdštejna Jan Rašín z Rýzmburka. Roku 1552 je hrad poprvé nazýván Starý Hrad. Roku 1567 prodal Jan Rašín z Rýzmburka (vnuk dříve zmiňovaného Jana Rašína) hrad s panstvím Kryštofovi Popelovi z Lobkovic, majiteli sousedního panství Kost. Hrad se tehdy uvádí již jako Staré Hrady.
Roku 1571 byl hrad postoupen do zástavy Jiřímu Pruskovskému z Pruskova (zeti Kryštofa z Lobkovic). Jiří Pruskovský se hned po získání panství pustil do přestavby gotického hradu na renesanční zámek, která byla dokončena r. 1573. K původnímu paláci nechal přistavět trojkřídlou renesanční dvoupatrovou budovu, která vytvořila společně s pův. stavbou čtyřkřídlý objekt, uzavírající ve svém středu téměř čtvercové nádvoří. Původní gotický palác byl také renesančně upraven. Původní hlavní vchod od západu byl zrušen a byl prolomen nový hlavní vchod v jižní části. Jižně od zámku byla postavena renesanční hospodářská budova podkovovitého půdorysu (původní hospodářské budovy ustoupily nově budovanému zámku) – dnes tudy vede hlavní vstup do zámeckého areálu.
Roku 1593 zdědil zámek s panstvím Jiřího syn, Oldřich Desider Pruskovský. Po smrti Oldřicha r. 1618 získal zadlužené panství jeho hlavní věřitel, Vilém z Lobkovic, který je přenechal svojí manželce, Kateřině Benigně. Ta roku 1628 prodala panství Albrechtovi z Valdštejna, který je připojil ke svému frýdlantskému vévodství. Po Valdštejnově zavraždění r. 1634 připadlo starohradské panství do správy královské koruny, regentem panství se stal Adam Rodovský z Hustířan. R. 1635 bylo postoupeno (a r. 1637 darováno) jako náhrada za nevyplacený žold Jindřichovi Šlikovi z Holíče, společně s velišským a kopidlnským panstvím. Jindřich Šlik potvrdil Adama Rodovského ve funkci regenta svého majetku, který Adam Rodovský poté spravoval ze zámku Staré Hrady, kde se usídlil. Po smrti Jindřicha Šlika r. 1650 zdědil tento rozsáhlý majetek jeho syn, František Arnošt. Ten roku 1672 vytvořil z panství Staré Hrady a Kopidlno rodinný fideikomis (rodinné svěřenectví, které mělo zabránit drobení velkých majetkových celků). Protože majitelé panství sídlili od té doby v Kopidlně (kam byla přeložena i hospodářská správa panství) nebo Jičíněvsi, zámek Staré Hrady ztratil na významu a byl v dalším období využíván jen k hospodářským účelům.
Roku 1700 dal František Josef, vnuk Jindřicha Šlika, barokně přestavět vstupní hospodářskou budovu a v západní části zámeckého byly postaveny nové hospodářské budovy.
V polovině 18. století byl k severní části hlavní zámecké budovy přistavěn pivovar, který částečně využíval pro svůj provoz i interiéry tohoto křídla.
Roku 1811 dal František Jindřich Šlik klasicisticky upravit předhradní vstupní budovu a provést potřebné opravy zámku. Pivovar byl v provozu do 90. let 19. století, a zámek, který byl udržován jen nejnutnějším způsobem, zchátral bohužel natolik, že se v této době zřítilo nejstarší, původně gotické, západní křídlo zámku.
Po zrušení pivovaru sloužil zámek jako mlékárna, skladiště a byly zde i byty. V majetku Šliků byl zámek do roku 1906, po smrti Ervína Šlika trvaly několik let spory o šlikovské dědictví, které byly rozhodnuty r. 1912 ve prospěch rodiny Weissenvolfů. Při pozemkové reformě r. 1921 byl zámek převeden do státního majetku. Po roce 1948 byl v majetku a užívání JZD. Zámek byl udržován minimálním způsobem, a postupně zchátral do té míry, že roku 1960 bylo dokonce rozhodnuto o jeho demolici. K té naštěstí nedošlo - díky tomu, že se starostou MNV stal r. 1964 učitel Vladimír Holman, který začal organizovat opravu zámku, většinou svépomocnými akcemi. Během 60. – 70. let 20. století bylo opraveno západní, východní i jižní křídlo zámku, a také vstupní budova areálu, která začala být využívána jako sídlo MNV, kulturní dům a byla zde zřízena restaurace (jednou z podmínek obnovy bylo vhodné využití zámku). Od roku 1969 má na zámku sídlo také Literární archiv Památníku národního písemnictví – jsou zde depozitáře, studovny, ubytovna pro vědce, část byla přístupná veřejnosti.
Roku 2006 se místní úřad obce Staré Hrady rozhodl pro prodej zámku z nedostatku financí na jeho údržbu. Roku 2007 zámek koupili manželé Rudolf a Petra Sukovi, kteří hledali nové prostory pro expozici jejich sbírek předmětů a mobiliáře z doby císaře Františka Josefa I.
Zámek je od té doby v jejich vlastnictví, po dokončení oprav byl roku 2008 otevřen veřejnosti. V současnosti je na zámku několik prohlídkových okruhů, které oživují pohádkové bytosti a pořádají se zde různé akce.
PROHLÍDKOVÉ OKRUHY
I. okruh: HRAD a ZÁMEK s Dračí královskou komnatou Jak se žilo za císaře pána Františka Josefa I. Můžete si prohlédnout ojedinělou expozici u nás – kupecké krámky, koloniál a obchod s kávou, jak vypadaly v dobách našich prababiček. Dále uvidíte barokní kuchyni, velkou loveckou chodbu, unikátní ložnici a pracovnu a další zajímavosti, kde mnoho tisíc exponátů představuje život prostých lidí, měšťanů a šlechty v období vrcholu habsburské monarchie.
II. okruh: ZÁMECKÉ POHÁDKOVÉ SKLEPENÍ – POHÁDKA I. vás zavede do POHÁDEK čaroděje ARCHIBALDA I. v tajemném Zámeckém sklepení. Zde našli svůj domov umounění dobráčtí čertíci, vodníci, skřítkové a veselí strašidláci. Uvidíte tu lesní a ledové království, čertovskou a vodnickou domácnost, pohádkovou hladomornu, rodinku starohradského obra, velkého ochočeného draka z lesního království, palác plný skřítků a mnoho dalších překvapení. Novinkou jsou OBŘÍ SMARAGDOVÍ DRACI, kteří vylézají ze starohradských podzemních katakomb.
III. okruh: HRADNÍ POHÁDKOVÁ PŮDA – POHÁDKA II. navštívíte POHÁDKY čaroděje ARCHIBALDA I. na prostorné hradní půdě, plné krásných věcí, opředených letitými pavučinami. Zabydleli ji čarodějnice různých kategorií a kouzlobabky, pravá starohradská strašidla, strašidýlka a také pěkně vykutálení skřítkové. Uvidíte časostroj, který vás vezme zpátky do pohádky, navštívíte strašidláckou kuchyni, čarodějnou prádelnu a mydlírnu a na zámku si prohlédnete i komůrku kuchařky Magdaleny Háty. V případě příznivého počasí projdete i čarodějným kurzem letu na koštěti.
ČARODĚJNÁ BESTYJOLA
Už v předzámčí vás upoutá zvláštní nápis Čarodějná Bestyjola. Tady starohradské čarodějnice různých kategoríí a kouzlobabky s láskou pečují o své živé miláčky. Pilně se tu starají o černé kozy a ovečky, bažanty, hrdličky, ale také o krysáky a myšáky, šváby, štěnice a o další zvířátka, havěť a potvůrky. Pravidelně je krmí těmi nejlepšími dobrotami ze strašidlácké kuchyně. Uvidíte tu čarodějné almary, kamna, kde si čarodějnice připravují dobrůtky, lektvary a utrejchy, cestovní kočár a další důležité čarodějné potřebnosti. Jestli chcete vědět, proč je cestovní kočár rozpůlený, přijďte si poslechnout pohádkový příběh.
OTEVÍRACÍ DOBA
leden, únor, březen, duben | 10:00 - 17:00
soboty, neděle, svátky, prázdniny
květen, červen, září | 09:30 - 17:00
denně mimo pondělí
červenec, srpen | 09:30 - 18:00
denně
říjen, listopad, prosinec | 10:00 - 17:00
soboty, neděle, svátky, prázdniny
VSTUPNÉ na prohlídkový okruh:
dospělí 115,- Kč,
důchodci, studenti, mládež 85,- Kč,
děti 2- 11 let 65,- Kč
Na prohlídkové okruhy jsou děti do 2 let v doprovodu dospělých zdarma. Foto a kamera zdarma. Vstup na okruhy s menšími zvířaty v zavazadle či v náručí povolen bez příplatku.
Vstupné do Čarodějné Bestyjoly
dospělí 45,- Kč
snížené 25,- Kč
ZVÝHODNĚNÉ VSTUPNÉ - při zakoupení dvou prohlídkových okruhů je vstupné do Čarodějné Bestyjoly ZDARMA
Přidat do oblibených uživatelů
Staré Hrady
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Pohádkový hrad a zámek Staré Hrady
