Loading...
Sídlo fary v Pohořelicích se v 16. až 18. století několikrát stěhovalo, často proto, že fara vyhořela – naposled roku 1767. Dnešní pozdně barokní až raně klasicistní budova fary byla postavena kolem roku 1769 za přispění knížete Ditrichštejna, jehož kamenný znak zdobí dvorní stranu objektu. Přízemí dvoupodlažní budovy je zaklenuto valenými klenbami s vytaženými hřebínky. Fasáda fary je bohatě členěna, hlavní vstup má kamenné ostění zdobené motivem penízků Po obou stranách farní budovu obklopuje obvodní zeď s původně jednou branou slepou druhou otevřenou. Za napoleonských válek využívali k ubytování faru při průjezdu Pohořelicemi velitelé armád ruských i rakouských a v listopadu 1805 zde strávil noc i Napoleon, táhnoucí se svou armádou ke Slavkovu. Na faře se dochovaly některé kusy nábytku z doby jeho pobytu, zejména postel, stůl a hodiny. K faře patřívalo rozsáhlé farní hospodářství, čemuž odpovídalo množství hospodářských budov ve farním dvoře. Tyto byly demolovány v 50. letech 20. století, kdy již přes dvacet let nebyly využívány. Vznikla tak rozsáhlá farní zahrada, která měla však větší rozlohu než dnes, zadní část farní zahrady byla v roce 1977 zabrána a vykoupena na výstavbu panelových domů.
Turistická mapa: KČT 1:50 000 č.83 Okolí Brna-Ivančicko/C6, GOL 1:25 000 Okolí Brna-jih