Pohořelice - putování po zajímavostech města a jeho a okolí

Turistické cíle • Chodník, naučná stezka

Náměstí Svobody s kostelem sv. Jakuba a farou • Fotografie (24) • Foto: pasatur

Vstoupit do fotogalerie (24 fotografií)

Lidická ulice

Náměstí Svobody s památníkem Vítězství a Starou radnicí

Vstoupit do fotogalerie (24 fotografií)

Pohořelice se nacházejí 25 km jižně od Brna na řece Jihlavě v Dyjsko-svrateckém úvalu. Dnes zde žije téměř 5000 obyvatel. K Pohořelicím patří ještě dvě městské části a to Nová Ves a Smolín a osada Velký Dvůr. Pohořelické vinice spadají do Mikulovské vinařské podoblasti a rozkládají se zde viniční trati Karlovy kopce, Staré vinohrady, Vlasaticko, Drnholecko, Vinohrádky a Kamínka. Město bylo od nejstaršího období průsečíkem obchodních cest. Archeologické nálezy dokládají pravěké slovanské osídlení této oblasti. Slovanské obyvatelstvo přišlo na území Moravy někdy v 5. století a během krátké doby vytlačilo zde usedlé Germány. V roce 1951 bylo objeveno pohřebiště v nejtěsnější blízkosti Pohořelic, v pískovně v katastru osady Smolín. Po srovnání nalezených šperků v tomto hrobě s ostatními archeologickými nálezy ve střední Evropě lze datovat tento nález do první čtvrtiny 5. století našeho letopočtu. Historické jádro města vzniklo na důležité křižovatce ochodních cest směřujících z Brna do Vídně a Znojma. První písemné záznamy uvádějí název Borlitz, pocházejí z roku 1222 a vážou se ke zdejší nejstarší zachovalé stavbě - objektu kostela apoštola Jakuba Většího a faře. V 16. století se vyskytuje český název Pohořelice. Existují dvě domněnky o původu názvu, buď je název odvozen od osobního jména Pohořel, nebo od lidí, kteří byli pohořelí, to znamená, že město vzniklo na místě někdejší osady zničené požárem.

Lidická ulice • Foto: pasatur

Královské město Pohořelice roku 1512 získal do dědičného držení Vilém z Pernštejna. Pernštejnové se zaměřili na rozvoj hospodářství a na počátku 16. století byly v okolí položeny základy pohořelicko-vlasatické a židlochovické rybniční soustavy, která existuje dodnes. Město se stalo střediskem obilnářství, vinařství a rybnikářství. Dalším významným majitelem panství byl Bedřich ze Žerotína, který se velmi dobře vyznal v umění válečném. Také byl výborným hospodářem, proto se zdejšímu lidu vždy vedlo lépe než lidu na sousedních panstvích. Jako reprezentant českých bratří v době pobělohorské držel ochrannou ruku nad nekatolíky, avšak k jinověrcům byl snášenlivý a městečko se stalo obrazem náboženské svobody. Kromě původních katolíků, podobojích a židů žili zde tehdy žili i čeští bratří, luteráni čeští i němečtí a novokřtěnci. V době třicetileté války, kdy se Morava připojila ke stavovskému povstání, městečko se stalo dějištěm válečných událostí. V této době mnohokrát bylo vypáleno, vydrancováno, následně postiženo epidemiemi cholery a moru. V 18. století po vybudování císařské silnice z Brna do Vídně roku 1727 nastal opět postupný rozmach města . Majiteli panství tehdy byli Dietrichštejnové, kteří měli hlavní sídlo v Mikulově. Klidný život v oblasti byl přerušen roku 1805 za napoleonských válek. Táhla tudy vojska rakouská, ruská i francouzská. Zrušením poddanství roku 1848, kdy zanikly vrchnostenské úřady, byly Pohořelice přiděleny k hejtmanství hustopečskému a k okresnímu soudu v Židlochovicích. V roce 1901 byl okresní soud zřízen i v Pohořelicích. Vedle zemědělské výroby se ve městě stále více rozvíjel obchod a průmysl (cukrovar, mlékárny, sodovkárna). Železniční trať byla do města přivedena v roce 1895. Do života města výrazně zasáhly obě světové války, které si vyžádaly své oběti. Vyostřily se i rozpory mezi českými a německými obyvateli města. Po skončení první světové války zdejší Němci žádali o připojení k Deutsch Öesterreich a vyvolali nepokoje. Pro uklidnění celé situace musela tehdy zasáhnout československá armáda. Jižně od města v ose západ - východ vznikl v roce 1937 pás opevnění. Tato obranná linie však nemohla být využita, neboť 9. října 1938 bylo město na základě mnichovské dohody zabráno německým wehrmachtem. Dne 7. května 1945 byly Pohořelice osvobozeny vojsky Rudé armády. Po válce byla většina německého obyvatelstva odsunuta. Od roku 1960 patřily Pohořelice do okresu Břeclav, později byly přičleněny k okresu Brno-venkov. V roce 2003 se staly obcí s rozšířenou působností, jejich správní obvod dnes čítá celkem 13 obcí a má téměř čtrnáct tisíc obyvatel. Město vydalo vlastní turistickou známku.

Turistická mapa: KČT 1:50 000 č.83 Okolí Brna-Ivančicko, GOL 1:25 000 Okolí Brna-jih

Poslední aktualizace: 25.11.2016

Nadmořská výška:

180 metrů nad mořem

Pohořelice - putování po zajímavostech města a jeho a okolí na mapě