Bavorsko se nachází na jihu Německa a je jeho největší zemí. Stejně jako bílá klobása a pivo, patří k Bavorsku i živé tradice. Objevovat zde můžete více než 100 000 architektonických památek, 1 200 muzeí a sbírek ... > více o Bavorsku
Klášter Kreuzberg je františkánský klášter u města Bischofsheim. Nachází se na západním svahu vrchu Kreuzbergu v pohoří Rhön v nadmořské výšce 864 m. Každý rok se na Kreuzberg, „Svatou horu Franků“, a do jejího kláštera koná kolem 70 až 80 poutí z celé Franky. K dispozici je klášterní restaurace.
Klášter zasvěcený Povýšení kříže byl založen františkány z Dettelbachu. Zdejší objekt byl postaven v letech 1681 až 1692 za knížete-biskupa Petra Philippa von Dernbach a v roce 1684 byl povýšen na klášter. V roce 1706 nechal Johann Philipp von Greiffenclau zu Vollrads postavit knížecí budovu. V roce 1710 následovalo vybudování kaple a křížové cesty a v roce 1731 pivovar. Na Kreuzbergu se od té doby vaří pivo.
Klášter na Kreuzbergu nebyl zrušen sekularizací v roce 1803 jako téměř všechny ostatní v Bavorsku. Na jistou dobu však byly zakázány poutě na toto místo. Toto nařízení zrušil Ludwig I. Roku 1815 po Vídeňském kongresu.
Klášter v současnosti spadá pod německou františkánskou provincii Germania, která vznikla roku 2010 sloučením čtyř německých náboženských provincií. Žijí zde čtyři bratři, kteří zajišťují pastorační péči o poutě a celebrují bohoslužeb v klášterním kostele. Tento je typickým františkánským objektem v tradici žebravých kostelů, bez vysoké věže, pouze s malou střešní věžičkou. Nad barokním portálem s lomeným štítem je trojdílný alianční erb würzburských princů-biskupů Johanna Gottfrieda von Guttenberg, Petera Philippa von Dernbach a Konrada Wilhelma von Wernau, stavitelů kostela.
V předkřesťanských dobách mohlo být na vrchu Kreuzberg (928 m.n.m.) pohanské kultovní místo. Keltské a germánské osídlení v pohoří Rhön a dřívější název Asenberg naznačují kultovní a náboženské aktivity na této hoře, na které stával také posvátný jasan, podle kterého se používal od 12. do poloviny 17. století název Aschberg. Název Kreuzberg vznikl až po založení Golgotské skupiny v roce 1582. Od misijního působení Franků irsko-skotským sv. Kiliánem a jeho společníky Kolonatem a Totnatem v roce 686 je Kreuzberg považován za „Svatou horu Franků“.
Kreuzberg patřil územně k biskupství Würzburg od časného středověku. Před první kaplí, která byla postavena v roce 1598, tady stál kolem roku 1400 první poutní kříž, který byl ale zničen v průběhu selské války. Kníže-biskup Julius Echter von Mespelbrunn nechal roku 1582 postavit tři kříže. Místo se stalo postupně cílem poutí na Kreuzberg. Stávající kříže pocházejí z roku 1710.