Poledník

Psal se rok 1970, když uprostřed střeženého hraničního prostoru začalo vyrůstat betonové monstrum. Nedělo se nic zvláštního: to jen tehdejší mocipáni toužili po tom zvědět, co si povídají třeba posádky námořních lodí v mořích přiléhajících k tehdejšímu západnímu sektoru. Ano! Až tak daleko dosahovala neviditelná chapadla monstra, oficiálně nazývaného radarovou odposlouchávací stanicí.

Rozhled z nadmořské výšky 1315 m.n.m., navýšené o dalších 37 metrů betonové věže, se nabízel úchvatný. Kruhovým, ničím nerušeným rozhledem se však mohli kochat pouze vojáci, vykonávající zde svou činnost. Ostatním, bohužel tedy i turistům, sem byl přístup zakázán. Teprve svěží závan nových časů začal bořit tu nesmyslnou barikádu zákazů a omezení.

I Poledník (též nazývaný Polední horou) znovu oživl hlasy turistů, kteří začali houfně mířit především od roku 1998, kdy byla dokončena přestavba bývalé radarové věže na turistickou rozhlednu. Ostatní vojenské objekty na patnácté nejvyšší hoře Šumavy byly zbořeny a bývalý areál začal být postupně navracen přírodě. Dnes už jen zmiňovaná věž a nezbytné zázemí vybudované na úpatí rozhledny připomíná léta podivných politických hrátek. Nechybí tu ani nouzové nocležiště, sezónní informační stánek NP stánek a v prvním patře věže i malá galerie s občerstvením. Kdo se chce pokochat opravdu prvotřídním výhledem, nesmí litovat námahy a vyšlapat celkem227 schodů, překonat jedno dost strmé dřevěné schodiště, vyšplhat se několik metrů po kovovém žebříku a na vrcholu nekoukat příliš pod nohy. Celý Ochoz je totiž opatřen kovovou podlahou s rošty, aby v zimních měsících mohl napadaný sníh propadávat dolů na zem. Od roku 2009 je tento turistický objekt dokonce zásobován elektrickou energií, kterou vyrábí malá fotovoltaická elektrárna.

Udělat si výlet na Poledník, znamená překonat vzdálenost přibližně 7 – 11 km v závislosti na tom, odkud se na Poledník vypravíte. Nejblíže je to sem z Prášil, o něco dále pak Z Modravy. Z obou míst sem vedou značené turistické cesty, ovšem dojít sem musíte pěšky, event. použít kolo. Jo a do kopce je to v každém případě! Ovšem nádherný výhled, za příznivých povětrnostních podmínek až na masív Dachsteinu, stojí za to. Snad ještě zbývá podotknout, že rozhledna bývá v letní sezóně otevřena od 10 – 18, mimo sezónu pak jen o víkendech od 10 do 16 hodin. A pokud by jste chtěli v okolí rozhledny pátrá t třebas po zbytcích bývalého vojenského areálu, doporučujeme pevné boty a koukat kam a hlavně na co šlapete. Vrchol Poledníku je dost Kamenitý a na prosluněných a klidnějších místech se mezi kameny občas vyhřívají zmije. To by Vás však v žádném případě nemělo odradit od návštěvy jednoho z nejkouzelnějších míst Šumavy. Krásně je tu pokaždé. Za sluncem prozářených dní, za mrazivých dnů i za podzimních dešťů. Pohádkově působí vrchol Poledníku, když se všude kolem rozlije pestrá paleta podzimních barev, nebo když první sněhové vločky přinesou poselství blížící se zimy. Už jen pro tu prostou krásu stojí za to se sem vracet.

PĚKNÝ VÝHLED

Rozhledna stojí na vrchu Poledník 1315m n.m.

*

Další zajímavá místa v okolí, která jsem navštívil:

- obec Hůrka:https://www.turistika.cz/mista/hurka-na-sumave

- Hůrecký vrch:https://www.turistika.cz/mista/hurecky-vrch

- jezero Laka:https://www.turistika.cz/mista/jezero-laka--1

- Prášilské jezero:https://www.turistika.cz/mista/prasilske-jezero--1

- obec Prášily:https://www.turistika.cz/mista/obec-prasily-na-sumave

Další šumavské rozhledny, z kterých jsem se rozhlížel:

- rozhledna Churáňov:https://www.turistika.cz/mista/rozhledna-churanov

- rozhledna Jezerní slať:https://www.turistika.cz/mista/rozhledna-jezerni-slat-u-kvildy

*

Další má povídání o některých navštívených místech a cestách se nacházejí na mém blogu: https://cestou-necestou-s-matejem.blogspot.com/ a také na stránkách iDNES: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/

Nejkrásnější výhled na celou Šumavu nabízí od roku 1998 rozhledna nad Prášilským jezerem, na vrcholu hory Poledník (Polední hora). Rozhledna leží na území Národního parku Šumava v blízkosti česko-německé hranice, 5 km jihovýchodně od Prášil. Na poledník vede několik turistických cest, zdolatelné jsou však pouze pěšky nebo na jízdním kole. Automobil lze zanechat ve všech výchozích místech turistických cest. Pro pěší je nejkratší cesta z Prášil kolem prášilského potoka po červené turistické značce až na vrchol (asi 6 km, převýšení 400 m). Cyklistická trasa č. 2113 je nejvýhodnější od informačního centra Slunečná u Prášil (7 km). V oblasti je možné kombinovat plno turistických tras pro dosažení vrcholu Poledníku. Do oblasti prášilska je možné dostat se linkovým autobusem, nebo ekologickou autobusovou Dopravou, která je provozována po CHKO a NP Šumava.

Celý objekt byl postaven v 70. letech jako radarová stanice protivzdušné obrany státu a do roku 1989 plně sloužil svým účelům. Poté Poledník armáda opustila, NP Šumava se rozhodl objekty zbourat a ponechat jen věž. Ta byla zpřístupněna a byl přistaven přístřešek s krbem. Pro občerstvení turistů slouží kiosek, který je součástí areálu. Výstup na vyhlídkový Ochoz je umožněn schodištěm, jehož interiér je zaměřen na šumavskou přírodu. Výstup je dokončen dřevěným schodištěm, poté strmým železným žebříkem. Nevyužity nezůstaly ani původní místnosti pro radiovou techniku. V jednom patře je pokladna s prodejnou suvenýrů a expozice šumavské přírody, v dalších dvou ukázka historické vojenské radiové techniky a polomy na Šumavě. Je možné si také všimnout, vnějšího opláštění těchto místností, které je provedeno z laminátu a spojováno plastovými šrouby. To vše z důvodu čistého nestíněného příjmu radiopřijímačů v minulosti.

Věž nabízí kruhový výhled na velkou část Šumavy. Lze spatřit vrcholy: Velký Javor, Roklan, Luzný, Javorník, Boubín a jiné šumavské velikány. Směrem do vnitrozemí je vidět i hrad Kašperk a Svatobor nad Sušicí. Za dobré viditelnosti lze jižním směrem spatřit také Alpy.
Otevřeno:
květen - sobota, neděle: 10.00-16.00
červen, září - pondělí až neděle: 10.00-16.00
červenec, srpen - pondělí až neděle: 10.00-18.00
říjen - sobota, neděle: 10.00-16.00