Pomník Nikola Tesly

Světoznámý vynálezce Nikola Tesla má svůj pomník v Praze 6 Dejvicích a je to dokonce největší pomník Tesly na světě. Americký fyzik chorvatského původu pobýval v tehdejším Československu v letech 1936 až 1937, získal také čestný doktorát věd na Českém vysokém učení technickém.

Elektrický výboj jako socha

Bronzový odlitek s nápisem Nikola Tesla 1856 – 1943 je zasazen v zeleném pásu ulice Nikola Tesly uprostřed stejnojmenného parku, nedaleko budovy ČVUT.
Základní kámen pomníku byl položen a slavnostně odhalen v listopadu 2006 u příležitosti 150. výročí narození Tesly. Bronzová socha stylizovaná do podoby elektrického výboje, byla slavnostně odhalena v září 2004.
Vítězslav Kříha, předseda akademického senátu ČVUT při té příležitosti řekl: „Při slově Tesla se nám vybaví jednotka indukce magnetického pole a pak možná střídavý proud nebo vysokonapěťový transformátor, rádio či bezdrátové dálkové ovládání, případně vize bezdrátového přenosu energie. Ale skutečný život inženýra a vynálezce se neskládá z čekání na den, kdy náhle změní svět a poté již následuje jen sláva a bohatství. Podívejme se blíže na střídavý proud. Nikola Tesla vyhrál válku. Válku mezi rozvody stejnosměrného a střídavého proudu.“
Motiv pomníku je abstraktní. Jde o stylizovaný elektrický výboj, ten je totiž hybnou silou Teslových vynálezů. Je základním kamenem Teslovy práce, jeho vynálezů i proslulých prezentací.
Bronzový odlitek má rozměry 6x3x3 a je zevnitř prosvícený, toto světlo slouží i jako večerní podsvícení plastiky. Autory díla, které vyšlo asi na 4 miliony korun, jsou akademický sochař Stefan Milkov a architekt Jiří Trojan. Financování pomníku zajistila Praha 6, přispělo také město Záhřeb.

Dejvice: Lokalita vědy a vzdělávání

V Dejvicích aktuálně sídlí hned několik vysokých škol a institucí, není to jen České vysoké učení technické, ale také Katolicko-teologická fakulta UK, Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR nebo Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. 
Již ve dvacátých letech dvacátého století se rodila urbanistická koncepce Dejvic jako prestižní čtvrti, již tehdy také plány Antonína Engela počítaly s výstavbou vysokoškolského kampusu. Ten nakonec vznikal v několika etapách, k nejnovějším stavbám patří Národní technická knihovna, která byla otevřena v roce 2009. Dnes je kampus společným projektem Národní technické knihovny, Městské části Praha 6 a zdejších univerzit s cílem využít potenciál živého centra vzdělávání a výzkumu.
Atraktivní lokalita pražských Dejvic, lokalita vědy a vzdělávání však není zajímavá jen pro studenty a vědce. V současnosti je také významnou rezidenční oblastí, která láká na příjemné městské bydlení, aktuálně například v projektu pražské developerské společnosti PSN BackYard Dejvice. 
Projekt rezidenčního bydlení BackYard Dejvice je zasazen na ulici s příhodným názvem Studentská, jen pár minut chůze od Vítězného náměstí.