Poštovní muzeum, Praha

Sídlo Poštovního muzea je umístěno v barokním domě ze 17. století, který je součástí pražské památkové rezervace UNESCO. Celková plocha muzea představuje cca 760 m2.

Dominantním prostorem je výstavní sál se stálou expozicí známkové tvorby v přízemí objektu. Ve výstavních skříních umožňujících prezentaci 600 výstavních ploch jsou veřejnosti představeny reprezentativní soubory poštovních známek a ostatní dokumentace známkové tvorby tak, jak je během svojí existence Poštovního muzea ve své činnosti shromáždily čtyři generace odborných pracovníků muzea.

Sbírky Poštovního muzea čítají na milion předmětů. Návštěvník může obdivovat nejen první poštovní známku světa - Black Penny, ale i unikátní Merkury - první novinové poštovní známky světa z roku 1851, které v tehdejším Rakousku sloužily k doručení novin a lepily se přímo na tiskoviny. Merkury jsou součástí velice cenné studijní sbírky klasických rakouských známek. Veřejnosti je samozřejmě představena i kompletní sbírka poštovních známek Československa a České republiky, počínaje prvními československými poštovními známkami, slavnými „Hradčany“ od Alfonse Muchy, známkami československých legií, přetisky rakouských a uherských známek „Pošta československá 1919“ a množství dalších filatelistických zajímavostí.

Ve Vávrově domě se od roku 1988 nachází i velmi bohatá knihovna o více než 18 000 knihovních jednotkách. Podstatnou část knihovních fondů tvoří poštovní úřední pomůcky, jízdní řády a přehledy silničních, vlakových a leteckých kursů. Za pozornost stojí cestovní příručky (itineráře) ze 17. a 18. století, poštovní lexikony, telefonní, telegrafní a radiokomunikační příručky. K dispozici jsou také české a zahraniční katalogy poštovních známek.

Chloubou budovy Muzea je původní měšťanský interiér z poloviny 19. století – čtyři salónky s nástěnnými malbami Josefa Navrátila. Jedná se o neobyčejně vzácný interiér, v němž bohatý rejstřík Navrátilových námětů dokládá období historizujícího romantismu a tzv. nového rokoka: v jednom z pokojů je ornamentálně malovaný strop s květy, v dalším, zvaném Divadelní, je šestnáct výjevů z historických legend a her, je zde např. Libušino poselstvo Přemyslu Oráčovi, Oldřich a Božena nebo Lazebnice Zuzana převážející Václava IV. přes Vltavu. V této místnosti je autoportrét Josefa Navrátrila s paletou v ruce, s podpisem a datem dokončení práce 1847. V salónku, který je určitě nejpůsobivější, jsou romantické krajiny, např. Krajina pod Kamýkem, lázně Gastein a další romantické motivy alpské krajiny, jak je Navrátil poznal na svých cestách po Rakousku, Itálii a Švýcarsku. Tyto malby jsou jediné, které se v pražském měšťanském interiéru zachovaly.

Součástí Poštovního muzea je i jeho pobočka v bývalém opatství Cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě. V rozsáhlé expozici na ploše téměř 1 800 m2 je představena historie poštovnictví od 16. století po současnost, včetně dějin telegrafu a telefonu. Samostatnou částí expozice je kočárovna s unikátní sbírkou vozů a kočárů, včetně klasických poštovních dostavníků a saní.

Zřizovatelem Poštovního muzea je Česká pošta, státní podnik.